Nová Waltrovka Art

Sochu tvoří portrét a slovo ODVAHA vepsané do stylizované hlavy. Objekt vychází ze dvou portrétů osobností, které ve svém životě ukázali velkou míru osobní a občanské odvahy. Navrhovaná socha se vztahuje k průkopnictví původní industriální čtvrti. Odkazuje na budoucí pojmenování vznikajícího náměstí, které ponese jméno skromného hrdiny Augustína Bubníka. Augustín Bubník strávil ve vězení a v trestných táborech téměř 5 let. Po svém propuštěni se ke sportu vrátil. Dokonce mezi lety 1966-1969 vedl finskou reprezentaci. Mladí muži a ženy, kteří přežili válku, se konečně mohli nadechnout a ukázat svou šikovnost. Brutální politický režim 50. let, však drasticky zasáhl proti skupině svobodně smýšlejících mladých sportovců. Ti nechtěli nic jiného než si poměřit schopnosti na mistrovství světa v ledním hokeji. Nesmyslná perzekuce sice přerušila jejich kariéry, ale nezničila jejich přátelství. Vytrvalost se kteoru čelili nesnázím, je dodnes důkazem víry v lidskou svobodu. Můžeme z ní pro sebe čerpat ODVAHU pro naše vlastní cesty. Augustín Bubník byl jedním z těch, kterému se po mučení a věznění podařilo zvednout a vrátit se k činnosti, ve které byl nejlepší – probouzet vášeň ke sportu a fair play. Dalším motivem sochy ODVAHA je odkaz na odlišný příklad lidské odvahy. Při rešerších o historii průmyslové zóny na rozhraní dnešních Jinonic a Radlic, jsem si uvědomil, jak odvážné byli první pokusy s létáním. Mladá pražská rodačka Božena Laglerová, za podpory svého blízkého okolí, absolvovala letecký výcvik a zhruba od roku 1911 pravidelně létala. Ustála velké zranění, které jí trvale poznačilo zdraví, ale létání a propagace aviatiky se nevzdala do konce svého relativně krátkého intenzivního života. Tyto dvě postavy, každá z jiného prostředí, vyrůstali v předválečné Praze. V mé soše se symbolicky setkávají propojeny slovem ODVAHA.

Naše architektonická vize se opírá o historii tohoto místa a pomocí nových technologií přináší do současnosti původní atmosféru továrny Walter. Tato struktura původní továrny nejen že respektuje průmyslové dědictví, ale také se stává živým artefaktem propojujícím minulost a přítomnost v místě nově vzniklé čtvrti. Umístění struktury na začátek pěšího korsa podvědomě procházejícím lidem připomene, na jak zajímavém a historickém území se nacházejí. Pro vytvoření návrhu byly použity současné digitální nástroje a pro realizaci této struktury bude použit princip aditivní robotické fabrikace. Návrh se skládá z betonového monolitu, který je 3D vytištěný pomocí robotického ramene a k němu připojených ocelových částí, které fungují jako statické prvky a zároveň doplňují návrh esteticky. Hlavní nosný betonový monolit je vytištěn tak, aby byly optimalizované hmotnostní i statické vlastnosti objektu. Díky parametrickému programování a použití šestiosého robotického ramene, lze právě těchto výhod dosáhnout snadněji než kdy dříve. Jako materiál pro výrobu bude použit beton typu UHPC (ultra high performance concrete), díky jehož vlastnostem lze pracovat s tloušťkou stěn ve zlomcích centimetrů. Objekt má zastavěnou plochu 42 m2 a rozměry 5,6 × 7,5 × 3,5 m.

Návrh v sobě nese téma světa přírody a světa vývoje. Idea projektu propojuje navrhovaný objekt a urbanistické řešení lokality, konkrétně dlouhý bulvár, po kterém, když kolemjdoucí přichází od budovy Dynamica Waltrovka, postupně odkrývá objekt stromu. Přesněji řečeno zuhelnatělé torzo stromu, v určitých místech ořízlé/pokryté lesklými kovovými pláty. Přináší místu zpestření v podobě tajuplného objektu, který, tvarově a strukturou všem dobře známý, nese i momenty překvapení a reflexe okolního prostředí. Silueta stromu, která zrcadlí okolí a lidi v něm. Půdorysně má objekt tvar trojúhelníku, který je definován 3 ořezovými rovinami. Tyto roviny doslovně objekt stromu ořezávají do torza trojúhelníkového půdorysu, jehož jeden vrchol, plastičtější část, míří do prostoru bulváru, zatímco protější strana je přímo rovnoběžná s koncem náměstí, tedy ulicí U Slévárny. Tento řez symbolicky zakončuje prostor bulváru. Koncepce realizace spočívá v práci s konkrétním stromem, následně opáleným, 3d naskenovaným a v určitých místech ořezaným a pokrytým nerezovými pláty, jež umožňují zrcadlovou reflexi. V těchto částech se tak odráží okolní prostředí a kolemjdoucí. Kombinace dřeva a kovu, organického a anorganického materiálu vytváří hybridní charakter a referenci k idee kyborga, tedy organismu kombinovaného s materiálem vytvořeným člověkem. Další inspirační odkaz se může vázat k antickým sochám, torzům lidských figur, dřevěných skulptur opracovaných časem. Návrh reflektuje střet přírody a civilizace, industriální vývoj a využívání přírodních materiálů pro transformaci v materiály jiné. Strom v ryzí podobě jako zdroj energie, změna materiálu z dřeva na uhlí, konkrétně zuhelnatělé palivo, které bylo zásadní pro slévárenství. Je to i velmi podstatný prvek období industrializace, k němuž se myšlenkově odkazuje v ideologii návrhu. Objekt v sobě nese všechny ingredience industriálního, slévárenského procesu. Uříznutí kovovými pláty působí v určitých momentech až brutálně. Objekt má i pietní charakter v rámci připomínky jedenácti českých hokejistů, kteří se stali obětmi politicky vykonstruovaných procesů v 50. letech minulého století, kteří byli vězněni a následně odesláni do uranových dolů. Ostrost řezů, jejich definitivnost, tuto emoční vzpomínku umocňuje.

Nově vytvořená socha s názvem “Motor Transformace” se stává monumentálním kovovým příspěvkem, výmluvně odkazujícím na bohatou historii místa, kde se kdysi vyráběly letecké motory. Výška této sochy, dosahující šesti metrů, nejenže zdůrazňuje její fyzickou impozantnost, ale také nese v sobě symboliku spojenou s průmyslovým dědictvím tohoto specifického místa. Každý kovový plát této sochy byl s precizností a péčí tvarován, aby vytvořil harmonický celek, který jako komplexní kovový totem vypráví příběh industriální odvahy a technologického pokroku. Kovový materiál sám o sobě evokuje tvrdost a odolnost, přímo narážející na robustnost leteckých motorů, jež zde dříve vznikaly. Každé písmeno bylo umístěno tak, aby vytvářelo dojem rotace kolem své vlastní osy. Princip rotace tak není jen vizuálním efektem, ale přenáší také symboliku pohybu a energie, připomínaje rotaci leteckých motorů či vrtulí. Historicky bohatý prvek umění, totem, propůjčuje soše nejen estetickou hodnotu, ale dodává jí i rozměr spojený s duchem místa a jeho výjimečnou historií. Zároveň se také stává jasným bodem pro okolní dění. Kompozice nejen vizuálně rezonuje s konceptem motoru, ale zároveň symbolizuje začátek a konec slova “Transformace,” což přidává hloubku a význam celému uměleckému dílu. “MOTORTRANSFORMACE” se tak stává nejen statickým památníkem, ale spíše dynamickým vyjádřením transformace a inovací, jež formovaly historii tohoto významného místa české průmyslové historie. Každý detail a prvek této sochy vypráví příběh o odvaze, průmyslovém pokroku a výjimečné síle transformace, historické i současné.