Nábřeží řeky Svratky

Svratka nezaujme pohledem na široké vodní zrcadlo. Spíše může přitahovat svými intimními prostory, které projíždějící návštěvník vnímá jako plynulý sled měnících se obrazů lužního parku. Návrh je orientován k otevřené společnosti. Otevřené společenství není hierarchické, je tolerantní k odlišnostem jiných lidí. Této myšlence je podřízen soutěžní návrh prostorů přístupných rovnostářsky všem, bez oplocených ploch přístupných pro některé.

Formulace veřejného prostoru na levém břehu jako kolonády s volným přístupem k vodě otevírá prostor pro volnočasové aktivity v městském prostředí. Porota doporučuje doplnit tento prostor o konkrétní možnosti, jako jsou koupání, saunování, brouzdaliště nebo pořádání kulturních akcí. Kladně je hodnoceno spojení obou břehů pomocí brodů a malých ostrůvků. Oproti tomu porota doporučuje zvážit přílišné “architektonizování” pravého břehu a obrátit se k neagresivnímu přírodnímu charakteru s plynulým přechodem ve veřejný prostor. Kontinuální prostupnost obou břehů a oddělení prostorů pro pěší, cyklisty a bruslaře byla porotou hodnocena velice pozitivně.

Hlavní záměr návrhu je založený na principu vytvoření více prostoru pro vodu a vytvoření více prostoru pro lidi. Cíle je jednoduše dosaženo přetvořením profilů obou břehů řeky. Projekt se snaží využít technické modernizace protipovodňových opatření a vytvořit novou atmosféru zdůrazněním již existujícího osobitého rázu obou břehů. Tento zásah posiluje městský charakter severního břehu, zatímco jižní břeh hraje roli doplňující malebné protistrany.

Porota v návrhu oceňuje čistotu konceptu – jasné rozlišení mezi charakterem levého a pravého břehu. Návrh je zapamatovatelný, logický a posiluje identitu místa. Propojení s městem se odehrává v druhém plánu pomocí dalších intervencí a formulací nových veřejných prostorů. Doporučením poroty by pro tento návrh bylo dopracování pravého břehu tak, aby obsahoval místa poskytující více stínu a vybraná místa detailněji formuloval zejména pro volnočasový program veřejnosti.

Projekt považuje přítomnost Svratky ve městě za přednost; dynamická řeka regeneruje lokalitu a umožňuje ji transformovat v ekonomický, kulturní a společenský hub, stejně jako ekologický park pro trávení volného času. Identifikujeme dvě typologie břehů: levý břeh jako městské nábřeží, městskou promenádu; a pravý břeh jako jemnější a zelenější ovládaný říčním parkem tvořícím široký otevřený prostor celoměstského měřítka sloužící také přilehlým městským částem.

Návrh podrobně řeší otázku protipovodňových opatření, hledá nové vazby v území a způsob jejich propojení v místě řeky. Tato práce s analýzou a strukturou města byla porotou hodnocena velice kladně. Návrh dále obsahuje zajímavé náměty nových veřejných prostorů. Množství a míra navržených intervencí je však nepřiměřená a v případě realizace bude nutné prověřit, které intervence lze z návrhu vypustit. Nový most na Vídeňské zasahuje do průtočného profilu Q100 a porota má pochybnosti, zda takto získaný veřejný prostor v místě velkého dopravního zatížení bude fungovat. Porota dále doporučuje dopracovat levý „přírodní břeh“ do méně formální roviny.

Řeka spojením města a přírody, řeka prostorem pro pohyb i střetávání, řeka symbiózou vody a života. Říční Brno a Brněnská řeka: dvě části, dva odlišné světy natahující se k sobě. Lesy pronikající do centra města s sebou nesou přírodní měkkost. Historické město se natahuje k řece a kultivuje její prostor. Zaklínění vytváří čtyři základní části: zátočina – přírodní sportovní a pobytové plochy; ostrov – přírodní plochy a oddych; brod – městské kulturní a pobytové plochy; ústí - městské plochy a oddych.

Porota v návrhu oceňuje dobrou a podrobnou analýzu místa, ať už geografickou, historickou nebo městskou. A ačkoli návrh nebyl shledán dostatečným zejména ve využití levého břehu pro městské aktivity, z hlediska krajinářského – vytváření ostrovů, způsobů protipovodňových opatření a návratu k přírodnímu charakteru – jej porota považuje v rámci soutěže za výjimečný.

„Riverfronts“ navrhuje využít vodní plochu a znásobit strategie tak, aby se zvýšila odolnost města, které by se tak mohlo lépe adaptovat vůči rizikům. „Riverfronts“ chápe systém protipovodňových opatření jako příležitost propojit město s jeho řekou.

Návrh byl ze soutěže vyloučen kvůli porušení soutěžních podmínek. Porota mu udělila odměnu za výjimečná dílčí řešení: Ačkoli je návrh formulován poměrně schematicky a projektu tak chybí potřebná propracovanost, přichází s inspirativními motivy a řeší problémy s nadhledem, v širší vazbě na organismus města. Patrný je v návrhu kritický a koncepční přístup k danému tématu. Provázání řeky s městem má charakter kurátorského počinu, kdy jsou jednotlivé části sousedící s řekou programově zapojovány do aktivit s ní souvisejících. Osobité grafické zpracování je nejen na vysoké úrovni, ale navíc vhodně komunikuje zvolené strategie.