Revitalizace náměstí Bratří Jandusů v Uhříněvsi

Jedno náměstí - tři rozdílné charaktery. Historické centrum Uhříněvsi je potokem Říčanka přirozeně rozděleno na tři charakterově odlišné části; ty v návrhu rozpracováváme koncepčním, materiálovým a krajinářským řešením. Důraz je kladen na zklidnění dopravy, posílení pěších vazeb, kompozici využití, vztah mezi historickým a novým a krajinářské úpravy v doprovodu modro-zelené infrastruktury. Centrální veřejný prostor před školou a kostelem je rozšířen změnou trasování ulice Přátelství. Dominantou se stává socha sv. Jana Nepomuckého v ohnisku kompozičních pohledů Na centrální prostor navazuje klidné místo u potoka pod korunami stromů, který je nově zapojen do organismu náměstí. Poslední částí je parkově upravené dětské hřiště.

Návrh jsme už od samého počátku považovali za jeden z favoritů. Mimořádné, a co ho odlišuje od všech ostatních, je jasné a čitelné rozvržení řešeného území do tří srozumitelných celků. Už jen tím je práce s územím daleko snadnější. Návrh pak udává pravidla pro definování charakteru každého z těchto prostor zvlášť. Uměřenou prací následně vzniká pro toto místo v obci návrh, který považujeme za jednoznačný, přesvědčivý, flexibilní, přímočarý. Návrh počítá s umírněným přetrasováním ulice Přátelství tak, že výsledné řešení rozšiřuje prostor před školou a pod kostelem na úkor prostoru před budovou Kormak. Dimenze parkovacích kapacit a parkování K+R je zcela v souladu s představou městské části. Přínosem pro pěší je podchod pod ulicí Přátelství kolem Říčanského potoka. Pozitivní je také umístění dominujícího herního prvku pro děti mimo jižní část řešeného území, kterou nechává na přání obyvatel spíše klidnější. K dalšímu řešení je umístění dvou dopravních přechodů, které nemusí být povoleny. U tohoto návrhu se dají snadno vypořádat námitky OŽP. S požadavkem městské části na navrácení vzrostlých dřevin do návrhu lze vzhledem ke konceptu řešení velmi dobře pracovat. Z řešeného území je v návrhu odstraněna větší část zelených ploch. Konkrétní řešení povrchů vychází z konkrétních funkcí jednotlivých částí. Většinou se jedná o dlažbu. Množství doplňované zeleně není přehnané, s vodou návrh pracuje velmi realisticky. Modrozelená infrastruktura je vyřešena velmi reálně (ne pouze naoko). Místo působí jako náměstí už na první pohled. Ze všech návrhů se právě tento nejvíce přibližuje požadavku MČ na to, jakým způsobem má klasické náměstí v obecném slova smyslu vypadat. Vhodné je i přemístění sochy Jana Nepomuckého na důstojné místo před kostelem. Rozšířený prostor před školou tak kromě setkávání dětí před nebo po škole, nebo pořádání kulturních akcí, dostává ještě další význam. K dořešení je tu vzhledem k intenzitám dopravy otázka vztahu toho místa k rušné silnici.

Hledali jsme rovnováhu mezi starým a novým a pečlivě volili měřítko zásahů tak, abychom co nejlépe vystihli a podpořili nepochybnou, ale přesto specifickou kvalitu jednotlivých míst v řešeném území. Návrhem se tak nesou nejen osvědčené archetypální motivy, které využíváme pro ukotvení a zklidnění celé situace, ale také současné detaily zaručující ochranu stávající zeleně a plnění novodobých požadavků na užívání veřejného prostoru. Věříme, že jsme díky pochopení historické kompozice kostela Všech svatých obdrželi klíč k nalezení prostoru pro základní atributy náměstí. Oceňujeme ambici vedení městské části a jejích obyvatel revitalizovat veřejný prostor a následně o něj pečovat. Intenzita a chuť jej využívat se bezesporu pojí s jeho kvalitou, ale také s projevenou zodpovědností. Vyhlášení soutěže tak vnímáme jako krok správným směrem.

Na první pohled návrh, který je velmi nenápadný. Až při „druhém pohledu“ ho začneme oceňovat jako jeden z nejkultivovanějších a nejpropracovanějších. S velkou pečlivostí je dotahován i v detailu. Budoucí vize řešeného území v jeho podání působí velmi přirozeně. Bez nutnosti radikálních změn v území, za použití minima výrazových prostředků tu velmi jasně vzniká park, stejně jako náměstí. Na tomto velice příjemně konzervativním návrhu nejsou navrhovány zbytečnosti, které sem nepatří. Před školou návrh naprosto dostatečně pracuje s prostorem a doplňuje ho o nejrůznější prvky. Návrh náměstí je doplněn dvěma objekty pro jeho završení (krychle a kukátko). Jedná se o zdařilý, čistý návrh, který v mnohém odkazuje na stávající prostorové a funkční členění náměstí. Ze všech návrhů se právě tento nejlépe vypořádal s parkovacími kapacitami pro rezidenty i K+R, které je před školní budovou řešeno samostatně. Absence razantních zásahů má na druhé straně za důsledek, že návrh působí jakoby bez koncepce, nedefinitivně. Detail zadláždění stromů (pororošt) sází na kultivovanost uživatelů. V návrhu je příliš mnoho souvislých zelených ploch. Vytknout by se dala i zdrženlivost při redukci zeleně před budovou staré radnice, kdy pak prostor působí více jako park, ne náměstí.

Jako Bratři Jandusové stojí bok po boku dva břehy, dva charaktery. Starší „školní“ s kostelem a zámkem a mladší „mlýnský“ břeh. Spojuje je pobytové okolí potoka se svými mostky. Uhříněvské historické jádro vzniklé na Říčanském potoku tak svými zákoutími vytváří mnoho charakterů spojených v jeden celek. Celek mnoha funkcí, příběhů minulých, dnešních i zítřejších v duchu jádra Uhříněvsi s ohledem na budoucí výzvy.

Návrh se při rozvrhování řešeného území opírá o velmi silný příběh. Právě vazbu řešení na tuto oporu považujeme za největší klad práce. Příběh, pojící se s místem, považujeme za velmi dobře uchopitelný i pro laickou veřejnost. Tento koncept upřednostňuje náměstí a jasnou dominantu kostela, vytváří možnosti k využití celé komplikované plochy řešeného území, limituje jeho mrtvá místa. Návrh zajímavě otevírá veřejný prostor od kostelních schodů. Správné řešení bylo zvoleno v jižní části náměstí, které má být spíš intimnější. Parkování pro rezidenty je zde dobře navrženo, ale naopak chybí K+R před školou. Změna a linie vedení komunikace působí obavy, aby se nestala „špuntem“ v území. Trasa komunikace se více přimyká k budově Kormaku, což je správné, jelikož tato budova nebude mít žádný parter. Je tak docíleno zvětšení prostoru před školní budovou. Velmi decentně je zvolen přístup k Říčanskému potoku. Ve svém důsledku náměstí působí spíš jako rozpačitý park s podivnými tvary a materiály. Po praktické stránce návrh není zcela uspokojivý, z hlediska budoucího vývoje působí nepromyšleně. Práce se stromy by vyžadovala podstatné dopracování – je jich příliš mnoho, ale z pohledu krajinářské koncepce mnoho nepřinášejí.