- Autor Jan Poš
- Praha
V duchu prozkoumání propojení lidské civilizace a technologie vytváří instalace na pražském Florenci vizuální metaforu městské dopravy jako nervového systému města. Město, žijící organismus, úl lidských vědomí, zpracovává svůj nervový systém skrze dráhy metra, tramvají a autobusů, na nichž jeho občané, světélkující neurony, přenášejí své příběhy a myšlenky podél světelně oživených synaptických spojů se stíny tajemství ve svých koridorech a tepnách. Tyto dráhy posunují lidstvo přes urbanistickou krajinu, vytváří komplexní síť propojených cest a stezek. Florenc, páteř Prahy, křižovatka osudů, ve které se střetávají příběhy lidí a kříží linky veřejné dopravy, místo, kde se přestupuje mezi stanicemi a životními etapami, vytváří největší synapsi v tomto organismu. Synapse — fungující na bázi elektrických výbojů a jejich přenosů, tak synchronně dotváří celou poetiku světelného díla, které by bez elektřiny fungovat nemohlo.
Komise hodnotí velice kladně čitelnou symboliku uměleckého záměru založenou na interpretaci urbánní konektivity, ať už mezilidské nebo infrastrukturální. Propracovanost návrhu instalace a snaha o maximální zjednodušení realizace, jakož i významný posun od prvního konceptu k finálnímu odevzdání, ukazuje na silný tým, ve kterém se povedly skloubit umělecký i pragmatický přístup k zadání. V elementech díla komise vnímá jistou recyklaci předchozí autorovy tvorby. Jejich konfigurace a vyznění však v kontextu dopravní stavby a prostoru s mnoha tisíci procházejícími cestujícími povede k unikátnímu impaktu. Navržené technické parametry řešení jsou věrohodně popsané a dílo dobře realizovatelné a udržovatelné i v náročném prostředí veřejné části komplexu metra. Předpokládá se dopracování ukotvení nosné konstrukce, které by však nemělo představovat ani změnu v tom, jak dílo vypadá, ani velkou úpravu nákladů. Doporučení komise – prověřit vhodnou barevnost a intenzitu světel – autor sám předjímá v popisu ovládacího programu, kde deklaruje také možnost nastavení rychlosti změn i rozsah větvení. Technologie a umění zde koncepčně fungují jako jeden koherentní celek. Celkové náklady jsou dle názoru komise reálné, a to jak poměr mezi náklady na dopracování návrhu a jeho realizaci, tak samotná výše investice.