TGM 16 - Rekonstrukce budovy magistrátu v Přerově

BUDOVA OTEVŘENÁ VEŘEJNOSTI. Diagonální atrium nabízí zcela průhlednou zónu fasády, která odhaluje činnost nové radnice a vytváří nový obraz města. Nabízí půdu pro skutečnou demokracii a znovu spojuje občany s městem. MODERNÍ ROZHLEDNA. Schodišťové atrium s vnitřní a vnější částí se stává hlavním lákadlem budovy, která vytváří současnou dominantu města Přerova a nabízí jedinečný výhled na panorama města. Schody končí u pavilonu s kavárnou. INTERAKCE S VEŘEJNOSTÍ. Centrální schody a výtahy definují zónu interakce s veřejností na patře. Vytváření dvou kancelářských zón, soukromé-tiché a veřejné-interaktivní. Občané mohou být pouze ve veřejné, ostatní plochy jsou přístupné pouze zaměstnancům radnice. FLEXIBILITA. Návrh vnitřních prostor je založen na mřížkovém systému stávající budovy s rozměry 7,2 x 7,2 m, který nabízí flexibilní kancelářské prostředí s otevřenými a uzavřenými prostorami kanceláří a zasedacích místností.

Návrh pracuje s novou zásadní přidanou hodnotou, kterou je oživení náměstí. Akceptuje původní hmotu domu, ale „proříznutím“ fasády se stává měřítkově bližší stávajícímu okolí. Dům návrhem získává nový charakter a je řazen do souvislosti s evropskými příklady, kde městská radnice je součástí veřejného prostoru. Foyer komunikační haly není pouze u vstupu, ale prostupuje celým domem, navazuje na diagonální schodiště a umožňuje tak jednotlivým odborům komunikaci s veřejností. Tento vnitřní veřejný prostor tak vertikálně prostupuje domem až na střešní terasu, která nově slouží jako demokratické místo setkávání. Transparentní soudobý výraz fasády domu není pouze formálním znakem, ale i koncept provozu zakládá na transparentní fungování objektu. Návrh vykazuje známky soudobého dispozičního uspořádání pro provoz úřadu 21. století.

Nový objekt magistrátu v Přerove si představujeme jako reprezentativní městský dům, jako transparentní současnou instituci, která je veřejnosti plně k dispozici. Klíčem k tomu je doslovné otevření objektu pomocí velkorysých prosklených ploch, odhalujících procesy častokrát ukryté za fasádou budovy. V tomto smyslu je zpřístupnění střešní terasy a kavárny pro veřejnost taktéž aktem otevřenosti vůči vlastním občanům. Parter, interiérový veřejný prostor, odehrávající se na třech vzájemně propojených úrovních, kopíruje sklon náměstí a působí, jako by byl jeho pokračovaním uvnitř budovy. Návrh nabízí vysoký komfort pracovního prostředí, velmi flexibilní a adaptabilní prostorové schéma s dvěma novými komunikačními jádry, situovanými mimo základní objem stavby.

Návrh přichází s vysoce kultivovaným řešením, přijímá objem domu a tradiční modernistické pojetí kancelářského objektu. Návrh projevuje vysokou míru pochopení a úctu k charakteru a modernosti původního objektu, toto však neodpovídá dostatečně poptávce po změně. Posílení soudobé architektonické vrstvy by bylo přínosem. Dispoziční uspořádání je vysoce racionální, ale potenciál proměny v soudobý úřad 21. století není zcela zřejmý. Parter je vhodně prostorově napojen na veřejný prostor náměstí (zejména motiv postupné vnitřní rampy je zajímavý). Svým uspořádáním však náměstí příliš neoživuje.

GENIUS LOCI. Projekt je součástí náměstí T.G. Masaryka v okouzlujícím městě Přerově, zabývá se architektonicko-urbanistickou přestvabou stávající budovy. Řešený objekt byl zformován dialogem mezi formami a vizemi různých období, které se zde prolínaly a které město vybudovaly. Přístup k návrhu je syntézou těchto základních kamenů: morfologické a typologické charakteristiky původní architektury, rozmístění funkcí, architektury a komunikace. Morfologickou a typologickou charakteristiku reprezentuje soubor budov historického centra. Náměstí T.G.M. místo intervence a zvláště Hrad na blízkém návrší, okolní budovy se šikmými střechami různých tvarů, sklonů a velikostí a různorodá barevnost fasád.

Návrh předkládá efemérní sochařské pojetí, sofistikovanou práci s barevností a materiálem, konceptuální scénografické pojetí domu. Nastíněná radikální nadčasová vize vnitřního uspořádání zůstává v experimentální podobě a není dostatečně prokázána. Provoz a organizace vnitřního provozu je pravděpodobně dosažitelná díky vysoké variabilitě návrhu, ale zůstává nevyřešená. Problematická je také identifikace domu jako magistrátu. Práce se střešní krajinou není přesvědčivá, jsou zde volné objemy bez další funkce. Formální výraz domu není provázán s vnitřní strukturou provozu.

OTEVŘENÝ ÚŘAD – přehledný celek, urbanisticky jednoznačný, provozně pestrý, architektonicky trvanlivý - neokázalý, přesto funkční a přívětivý. = Příležitost nápravy některých konkrétních urbanistických souvislostí, kterou může nejlépe aktivizovat právě investice z veřejných prostředků. KVALITNÍ VEŘEJNÝ PROSTOR – rozličné kategorie veřejného prostoru, jenž prostupuje celou budovou od náměstí do vnitrobloku a z parteru až do koruny objektu: veřejný, otevřený (přístupný) vs. služební, chráněný (bezpečný) = parter jako hlavní dějiště. ČITELNÝ PROVOZ – v duchu dobře fungujících nejen komunálních, ale i reprezentačních služeb úřadu, vzájemně propojených do jednoho kompaktního celku, kde je na prvním místě občan, avšak nároky na zabezpečení všech pracovních procesů a pohodlí zaměstnanců úřadu, jenž jsou primárně také občany, tím nebudou dotčeny = společné zájmy, které se vzájemně nemohou vylučovat. REPREZENTACE MĚSTA – budova - místo setkání - úřad = výtvarné prvky jako jeden celek dotvářejí identitu, abstraktní informaci, vedoucí k poznání místa a města pro každého návštěvníka svým způsobem, přesto kontextuální s městem jakožto historickým, humanitním, dopravním průmslovětechnickým, ale také i s přírodou propojeným urbánním celkem.

Návrh oslabuje přílišná ideová i formální fragmentace návrhu. Ani vysoce detailní propracování dílčích částí nepostačuje k udržení celistvosti návrhu. Zajímavý je přístup s optickým snížením hlavní hmoty domu, celkový výraz však není přesvědčivý, evokuje spíše bytový dům než objekt magistrátu. Dispozice zůstává nepřehledná, bez dalšího přínosu pro úřad 21. století.

Koncepce architektonického řešení vychází ze samotné konstrukční a funkční podstaty objektu. Zachováváme dispoziční trojtrakt dlouhodobě ověřený a funkční pro účely administrativy. Navrhujeme reprezentativní průčelí s dominantním vstupem, který si objekt této funkce zaslouží. S tím souvisí přemístění komunikačního jádra do středu dispozice, zjednodušuje se orientace a pohyb v objektu. Dlouhé průčelí objektu, které tvoří jednu celou stranu náměstí členíme pilastry. Vzniká hra stínů a světěl, která vnáší fasádě detail. Regionální význam stavby předurčuje užití kvalitních materiálů. Navrhujeme cihelný obklad, který dává velkým plochám menší měřítko, různá orientace obkladu toto podporuje. Svah náměstí a sklon střechy nástavby dávávají jednoduchému objemu dynamiku a stavba nepůsobí těžkopádně i přes svojí velikost. Světlý odstín fasády je tradiční, čistý a srozumitelný a v kontrastu s bronzovým tónem oken. Hliníkový perforovaný obklad našeptává o sofistikovaném a moderním technologickým řešením uvnitř budovy.

Rozhodnutí pro hmotové a materiálové řešení se pro náměstí nejeví jako vhodné. Návrh nechápe kontext stávající stavby, ani místa, do něhož je dům situován, ani nenabízí novou individuální identitu. Problematická je také forma parteru a kontakt s prostorem náměstí bez možnosti dalšího propojení. Dispoziční uspořádání nepřináší další potenciál pro soudobý úřad.