Nová Tepna - Vrstevnaté centrum Náchoda

V oblasti rezidenční výstavby vyvstává mnoho výzev, dvě se ale jeví jako obzvláště naléhavé: jednou je přizpůsobivost klimatu a druhou sociální soudružnost. Hlavní myšlenkou tohoto návrhu je proto vytvořit pohodlné, inkluzivní a obnovující se prostředí, které by se vepsalo do stávajícího městského a kulturního kontextu a které by šlo ruku v ruce s myšlenkou „hedonistické udržitelnosti“, vytvářející atraktivní a příjemný život a životní prostředí. Tato myšlenka se zrcadlí na všech úrovních a ve všech měřítcích. V rámci urbanistického uspořádání byla vytvořena síť veřejných prostor, která zvyšuje propojení mezi atraktivními veřejnými funkcemi a zdůrazňuje hlavní fyzické dominanty. Tyto osy by byly především pro chodce. V rámci funkčního uspořádání byly použity atraktory a magnety k vytvoření různých atmosfér veřejných prostor, tak aby odpovídaly potřebám všech skupin uživatelů. Struktura bydlení je navržena tak, aby zajistila sociální mix a zahrnovala různé skupiny lidí. Cirkularita a udržitelnost použitých řešení pro nás mají velký význam. Nové stavby jsou protkány zeleno a modrou infrastrukturou, která je přítomna v každém měřítku. Od městských mokřadů, přírodních koupališť a fontán ve veřejné sféře přes zelené střechy a skleníky po plantáže městských řas. Voda a zeleň jsou všudypřítomné, což zajišťuje, že kvalita a biodiverzita životního prostředí se zvyšuje a vytváří se vhodné mikroklima. Měly by být použity sekundární recyklované a recyklovatelné materiály. Funkčně by měla být zavedena řešení cirkulární ekonomiky, jako je sdílení vybavení, sdílení potravin, opravárenské kavárny.

Návrh si po všech stránkách zaslouží první místo, protože jeho autoři nejlépe pochopili vztahy v území a vyřešili jejich doplnění novou vrstvou. Založení dvou os, které vycházejí od navrženého náměstí u Tepny logicky a přehledně člení území na urbanistické bloky. Zásadním jevem těchto os je, že někam vedou, že mají začátek a konec v místech dalších vložených významů. Osa od historického jádra, která je natvarovaná do příjemné měkké křivky a ústí do nového náměstí u Tepny, nabídne krásný pohled na věž zámku a na druhé straně na industriální stavby s masivním komínem. Severní propojení směřuje k menšímu komunitnímu náměstí, odkud je vazba na hlavní ulici a zástavbu pod zámkem. Podružná dělící ulice také není umístěna náhodou a vizuálně se napojuje na jádro nově založeného parku na jedné straně a vysoký komín na straně druhé. Nový park doplňuje masiv vzrostlé zeleně pod zámkem a umocňuje její dojem. Plán je jednoduchý a přehledný, respektuje ve velké míře stávající stavby a majetkové poměry v místě. Jednotlivé stavební bloky lze postupně zaplňovat v čase a není nutné je jako celek stavět najednou. To je pro další uvažování, jak toto zanedbané místo v těsné blízkosti centra zvelebit, naprosto určující. Plán obsahuje jasný systém center, vymezuje pole prostorového účinku městské atmosféry a pracuje s promyšlenou gradací. Při detailnějším zpracování doporučujeme zvážit vazbu na park, protože jeho přesnější vymezení stavbami by mohlo ještě více umocnit jeho prostorovou kvalitu a zároveň nabídnout ty nejlepší parcely, kde bude výhled do parku i na zámek zároveň. Výrazným prvkem návrhu je práce s vodou. I když míra krajinářského pojetí severozápadního sektoru návrhu je překvapivě vysoká (vzhledem k již existujícímu fenoménu Regnerových sadů), funguje toto pojetí v kontrastu s kompaktní městskou strukturou zbytku návrhu dobře. Návrh dobře s obrazem města, jeho zrnitostí a malebností a také s dominantami stávajícími a doplněnými. Jasná a srozumitelná odpověď na veledůležitou otázku, jak bude začlenění nové městské části do struktury města působit při pohledu z okolních kopců. Soudobá struktura působí nenásilným dojmem a takřka jako by tu byla odjakživa. Návrh střechami vytváří jakousi pátou fasádu, hravě, nenásilně a plasticky tvarovanou, možná i s odkazy na předchozí industriální estetiku místa. Vysoko nad ulice vyzdvihuje další vrstvu poloveřejného prostoru s neskutečně pestrou možností využití, které je pro budoucí uživatele neoddiskutovatelným bonusem.

Šev Náchoda. Místo spojení města. Příležitost sešít a provázat strukturu města mnohovýznamovou, maximálně obytnou, vrstevnatou a inkluzivní strukturou prostředí. Podzámčí, v těsné blízkosti historického centra a Regnerových sadů po bývalém textilním závodě TEPNA, je naplněno rozmanitou strukturou prostředí spojenou silnými stehy veřejných prostranství. Ty odkazují na historii místa a vedou chodce pomocí lokální veduty zámku a okolních dominant. Neodolatelná pobídka pěšího propojení do centra města nebo jenom za každodenními povinnostmi. Vše navrženo tak, aby ji bylo možné naplnit postupně jednotlivými kroky v souladu s udržitelností prostředí – od ekonomické a sociální až po tu environmentální.

Autoři návrhu velmi dobře trefili urbanistické měřítko a v práci s jednotlivými městskými prostory si počínají velmi zdatně. Jejich konkrétní fyzická forma je přesvědčivá svým lidským měřítkem a jistě by nabídla příjemnou atmosféru. Trojúhelníkové náměstí severně od objektu Tepny ve vazbě na komín a výhled na zámek je povedené, stejně tak poloha pro významnou městskou instituci, na kterou se vážou vedle tohoto náměstí ještě další dvě boční náměstíčka. Návrh dobře reaguje na vlastnické poměry v místě a stávající stavby, přesto mu chybí jistá elegance v celkové organizaci prostoru. Poněkud nedořešená je vazba na zámek a příliš úzký stavební blok u Příkopů. Menší stavební bloky vytváří hustou síť uliček a náměstí, která je však v této poloze města diskutabilní, protože rozlévá energii obchodního parteru do příliš velkého území. Určitá koncentrace pohybu lidí přináší atraktivitu a oživení ulic, protože počet uživatelů žijících v okolí těchto prostor je již daný. Menší stavební bloky také omezí způsob fázování a práci v čase při proměně území. Není úplně jasný záměr s jižní frontou ulice Tepenská. Nemá se zacelit a „zkompaktnit“, aby jako definice ulice fungovala? Velmi sympatická je možnost na cestě ze sídliště Plhov zvolit cestu více krajinnou, podél úpatí Regnerových sadů, anebo městskou, procházející téměř všemi klíčovými prostory nově navržené čtvrti. Paradoxem návrhu je, že zatímco urbanistické řešení vzbuzovalo jen ta nejlepší očekávání, co se týče atmosféry městských prostorů, architektonické řešení rozhodně nepůsobilo tak malebně. Parkovací dům i budova IZS se zdají předimenzované. Návrh představuje ukázku pochopení důležitosti pohledu na město shora, nabídnutí pestré škály činností odehrávajících se ve výšce, zvláště pak v kombinaci s řešením zeleně a dláždění nových ulic a náměstíček. Velmi oceňujeme důslednou práci s průhledy na místní dominanty, ať už historické, tak ty industriální.

S bohatou historií úzce související s textilním průmyslem, nyní město Náchod potřebuje novou identitu, s přihlédnutím k historickému a sociálnímu kontextu. Problémy moderního města jsou spojeny s odlivem obyvatelstva a suburbanizací. Město ztrácí svou přitažlivost pro obyvatele a nutí je hledat nové, relevantnější bydliště. Budování kompaktního městského modelu s různými formami práce, volného času a života, tvořící sociálně a ekonomicky udržitelný ekosystém, se může stát novým podnětem pro rozvoj města, přilákat nové obyvatele a přispět harmonickému rozvoji města. Nová Tepna by se měla stát druhým srdcem města Náchod, které na jedné straně úzce souvisí s historií, na druhé straně doplňuje svůj jedinečný charakter. 

Jedním ze základních principů návrhu je přeložení a otevření Radechovského potoka, který by se měl stát jistou páteří nové výstavby. Středem nové výstavby by se tak měl vinout veřejný prostor přístupný pouze pro pěší a cyklisty, přičemž obsluha automobilovou dopravou by byla pouze po obvodu. Tato premisa severojižní osy s sebou nicméně nese nutnost demolice rohového domu při ústí do Palackého ulice. Bez tohoto zásahu by princip ztratil svůj šarm a smysl. Lze si však jen obtížně představit, že by se návrh demolice setkal se vřelým přijetím veřejností, a tak je tento jinak kvalitní návrh, bohužel, obtížně realizovatelný. Městské prostory jsou navrženy citlivě a přiměřeně, stejně tak rozložení budov dává jasnou představu, že se jinak jedná o životaschopný plán. Diskutabilní však zůstává reakce na majetkovou mapu a řešení prodejny LIDL, které nemá možnost časové etapizace. Porota ocenila hlavně pestrost městských prostorů proměňující průchod ze sídliště Plhov do centra v urbánní příběh. Dvě elegantní výškové dominanty při vstupech do území hodnotí porota kladně. Zbývající výšková hladina s převážně plochými střechami je možná až příliš klidná a monotónní, neodpovídající rozehrané urbanistické struktuře. Díky převládajícímu přetažení střech pravidelnou soustavou solárních panelů tak celá čtvrť působí spíš dojmem vývojového centra uprostřed malého města. Doplnění některých částí o skleníky, hřiště i jiné než ploché střechy se uplatnilo jen v malé míře a náznaku.

Náchod má jako jedno z mála měst jedinečnou příležitost zažít organizovaný rozvoj velkého území u centra města a vytvořit novou městskou strukturu, která bude založena na současných myšlenkách o rozvoji sídel. Trendy bydlení, nakládání s dešťovou vodou, vhodné organizování dopravy a veřejného prostoru s dostatečným množstvím stromů, které ochlazují město, k vytvoření pulzující čtvrti vhodné pro práci, život a zábavu, a to v samotném centru města. Potenciál území skrývá otázky jako například složité propojení s historickým centrem města, odhlučnění od páteřní komunikace, vhodné umístění velkých ploch a objektů pro retail, Lidl, parkování, základnu pro výjezdní stanice HZ a ZS. Tyto stěžejní velké objekty umisťujeme podél ulice Plhovská. Celé čtvrti vévodí ohromný objekt bývalé přádelny Bílá Tepna, který je nádhernou dominantou celé čtvrti a také hlavního náměstí a veřejného prostoru kolem. Toto centrum lemují objekty s komerčními partery a pěší zóna propojená s centrem města.

Autoři návrhu člení území na větší stavební bloky, které jsou praktické pro různé druhy využití a umí lépe reagovat na složitější majetkové poměry. Například blok, kde se nachází LIDL může svou velikostí nabídnout více možných scénářů pro budoucí využití, než když by byl rozdělen na menší. Silnou stránkou návrhu je dále prostor podél zámeckého parku, kde vzniká pěkná hrana veřejného prostoru. V tomto pojetí by však návrhu slušela úprava soukromých garáží, která je však v dohledné době obtížně představitelná. V celkovém prostorovém ztvárnění ulic a náměstí návrh, bohužel, již není tak přesvědčivý a plně nevyužívá potenciál místa. Náměstí U Přádelny je tvarově hůře čitelné a rozpadá se do více volných prostor bez jasné hierarchie a tvarování. Podobně pak i náměstí u historického centra nemá kolem sebe dostatek uzavření fasádami, aby jej člověk jako náměstí mohl skutečně označit. Trasování uličních os vyvolávalo u poroty otázky. Zřejmé bylo napojení na Karlovo náměstí mířící na náměstí U Přádelny. Odtud vedoucí ulice ale postrádají návaznost. Končí většinou fasádou a T křižovatkou. Přirozená cesta ze sídliště Plhov na Masarykovo náměstí je vedena pod úpatím zámeckého vrchu, de facto současnou cestou. Není tedy jasné, co bude přivádět pěší do nově definovaného centra. Zvolené měřítko hmot budov je uživatelsky přátelské. Dlouhé fasády podél hranice řešeného území by mohly být občas obohaceny o průhled zejména u komplexu parkovacího domu a IZS. Pohled z ptačí perspektivy prozrazuje jemné tvarování a uskakování střech, v nejvyšších podlažích vytváří terasy náležející k bytům. Tvarování a jemné rozehrání však porota považuje spíše za formální, čemuž napovídá i plošné přetažení střech zeleným kobercem, u kterého není přesvědčivě prezentována a dotažena jeho využitelnost pro obyvatele horních bytů a už vůbec ne pro kohokoliv jiného. Výjimku tvoří pouze víceúčelové hřiště na budově Integrovaného záchranného systému.

Geneze vzniku funkčního celku města je dlouhodobý organický proces. Řešené území brownfieldu bývalé továrny Tepna bude plynule navazovat a doplňovat současné centrum města. Z poskytnutých informací zadavatele soutěže a osobních rozhovorů s obyvateli města vyplynula potřeba kvalitního veřejného prostoru, který nyní v centru chybí, dostatku městské zeleně a řešení parkování v centru města. Po odstranění bariéry areálu Tepny vytváříme dvě páteřní komunikační osy území, které respektují přirozený pohyb obyvatel okolních částí města. Říkáme, že nebýt průmyslového areálu, propojení by v těchto směrech přirozeně vzniklo. První osa spojuje obchodní ulici Kamenice a Plhovské sídliště. Druhá osa, která kopíruje stávající ulici Příkopy, spojuje Karlovo náměstí s Plhovským sídlištěm. V dnešní době je ulice frekventovaně užívána jako pěší a cyklistické spojení severní části města s centrem. V přilehlém území vidíme velký potenciál, jelikož přímo navazuje na zámecký kopec a Regnerovy sady. Na tuto zeleň plynule navazujeme a vytváříme lineární parkovou úpravu. Dominantu Bílé Tepny doplňujeme sousedním obchodním domem a přirozeně ji tak začleňujeme do nové městské struktury. Společnosti Lidl nabízíme fázování výstavby dle jejich požadavků. Pozemky pro lehký průmysl navazujeme na stávající kovovýrobu. Funkci bydlení umisťujeme převážně v blocích podél liniového parku Příkopy. Uvědomujeme si unikátnost řešeného brownfieldu, na kterém má město Náchod, díky aktivnímu přístupu radních, majetkovou převahu. Vzhledem k prolínání veřejného a soukromého zájmu nabízíme dostatečně flexibilní návrh, který umožní fázování investic, respektování aktuálních požadavků jednotlivých účastníků i postupné naplnění dlouhodobé vize.

Návrh už v prvním kole upoutal pozornost silným, jasným a čitelným motivem. Představuje klasickou formu uspořádání měst, která dělí město na stavební bloky. Blíže centru jsou bloky více zaplněné a směrem na sever se rozvolňují, přičemž se stále drží uličních čar tak, aby byly jasně určeny veřejné prostory. Na první pohled se tedy jedná o dobré řešení, nicméně při bližším zkoumání porota dospěla k názoru, že samotné tvarování veřejných prostor a systém ulic ukazuje formalismus bez vztahu ke konkrétnímu místu. Systém přímých os nemá, bohužel, logické opodstatnění a vyznívá naprázdno jako gesto. Práci se střešní krajinou považuje porota vzhledem k exponovaným dálkovým pohledům z výšky za důležitý aspekt každého návrhu. Zde se zredukovala na ploché střechy v jedné výškové hladině bez jakýchkoliv dominant či případných náznaků možností využití, materiálového a tvarového řešení. Jakoby byla tato stránka zcela opominuta, řešení připouští pouze uskočení horních pater a působí tak jako ploché a pro začlenění do organismu města nedostatečné.