- Autor Cobe + monom
- Team Cobe: Mads Birgens, Rune Boserup, Nicolai Hende, Michala Lietavová, Sara Falbe Hansen, Hanna Höhne, Nick Dyhr, Emilia Senderovitz, Kristoffer Tjerrild; monom: Igor Hobza, Michal Bernart, Kseniya Kavalionak, Antonín Suk, Ondřej Hejda, Jiří Petrželka, Jakub Vašek; vizualizace: Francisco Tirado
- Dánsko, Česko
Více než sto let formovala kladenská ocelárna Poldi jak krajinu, tak identitu města Kladna. Její průmyslové procesy utvářely prostředí, infrastrukturu i sociální vztahy, které určovaly roli Kladna v širším regionu. Dnes, po ukončení úhlavní ocelářské výroby, se tyto kdysi živé oblasti proměnily v rozlehlé brownfieldy – rozsáhlá, souvislá území s mimořádným potenciálem pro proměnu. Jejich rozloha a poloha v rámci městské struktury představují vzácnou příležitost: nejen k přestavbě izolovaných pozemků, ale k zásadnímu přehodnocení fungování Kladna jako města. Území se nachází na pomezí protikladných prostředí. Zbytky průmyslových budov a nevyužité pozemky koexistují s obytnými čtvrtěmi různé typologie, které plynule přecházejí směrem k centru města a jeho komerčním zónám. Území, které funguje jako nárazníková zóna mezi bývalým průmyslovým jádrem a každodenním obytným Kladnem, má jedinečnou pozici pro zprostředkování minulosti a budoucnosti, výroby a bydlení. Takový úkol vyžaduje perspektivu přesahující rámec daného místa. Samotná rozloha brownfieldů si žádá strategii, která bude fungovat současně v městském i regionálním měřítku. Díky novému železničnímu spojení s pražským letištěm dochází ke změnám v demografické dynamice a objevuje se nový zájem o bydlení a práci v Kladně. Tato situace nabízí příležitost posílit postavení Kladna v rámci metropolitní oblasti Prahy – nikoli tím, že by s ní soutěžilo, ale tím, že si vybuduje vlastní jedinečnou identitu. Náš návrh čerpá inspiraci z Porúří, kde se bývalé průmyslové krajiny proměnily v souvislé městské a ekologické celky. Brownfieldy v Poldi si představujeme jako propojený pás: sled prostorů, které spojují zachované průmyslové dědictví s novými architektonickými ikonami, veřejnými aktivitami a budoucím rozvojem. Bývalá železniční infrastruktura – kdysi tepny těžkého průmyslu – se stává nosnou konstrukcí této proměny. Tyto koleje formovaly průmyslovou krajinu, vymezovaly pozemky, protínaly čtvrti a spojovaly výrobní haly. Namísto toho, abychom tuto strukturu vymazali, navrhujeme ji znovu využít jako měkký, zelený rámec: souvislý koridor krajiny, který se táhne od jednoho konce města k druhému skrze historické centrum. Železniční tratě, které již nepřepravují ocel a uhlí, se stávají trasami pro pohyb, ekologii a společenský život. Železniční tratě propojují nové dominanty Kladna, znovu spojují čtvrti dlouho oddělené průmyslovými bariérami a propojují zelené systémy města. Stávají se prostorovou pamětí, na jejímž základě vznikají nové budovy, programy a komunity. Infrastruktura minulosti se tak stává základem pro rozmanité budoucnosti – flexibilní, přizpůsobivé a rezistentní. Nenavrhujeme jedinou konkrétní vizi, ale ikonickou krajinu schopnou pojmout různé programy, velikosti budov a demografické změny. Adaptabilní projekt pro proměnlivou budoucnost.
Vítězný návrh studií Cobe a monom porota oceňuje pro jeho srozumitelný, přiměřený a zároveň vrstevnatý přístup, který kombinuje silný koncept s vysokou mírou flexibility. Návrh působí vyváženě již při prvním čtení a nabízí dobře zvolené měřítko odpovídající charakteru území. Porota považuje za velmi kvalitní zejména práci s krajinou a veřejným prostorem. Návrh citlivě navazuje na zelený pás a přesvědčivě formuluje hranu řešeného území, přičemž centrum je aktivováno přirozeným a funkčním způsobem. Urbanistické řešení porota považuje za promyšlené i z hlediska provozu a budoucího rozvoje. Návrh nabízí kvalitní veřejná prostranství včetně dobře fungujícího náměstí a umožňuje logickou etapizaci. Pozitivně je hodnoceno také přetočení obytné struktury vůči průmyslové zóně s důrazem na Libušinu ulici. Porota oceňuje schopnost návrhu jasně formulovat svou identitu a srozumitelně definovat ikonické prvky bez potřeby formální okázalosti. Návrh celkově působí jako uživatelsky přívětivé řešení s důrazem na kvalitu prostředí pro každodenní život. Celkově porota považuje návrh za mimořádně kvalitní, který přesvědčivě propojuje urbanistické a krajinářské principy a nabízí robustní základ pro další rozvoj území.