Nová čtvrť pro baťovské město Zruč

Ideální Zruč je holistickou koncepcí s výhledem Zruče jako města do 10 000 obyvatel. Koncepce, která počítá s obyvateli a uživateli, kteří si váží blízkého krajinného rámce města a žijí a pracují ve Zruči. Kteří zde pobývají kvůli vysoké kvalitě prostředí a společenským komunitním vazbám. K tomu jim slouží vhodné zázemí a vybavenost, kdy preferují pohyb pěšky a střetávání sousedů, místní drobné obchody a služby. V létě sdílí vetší kulturní akce s blízkými vodáky, kteří ke Zruči a celé Sázavě neodmyslitelně patří a celoročně pak s turisty zkoumající krásy Zruče i jejího přírodního okolí v širokých rozhledech. Jsou hrdí, že město pracuje s Baťovskou vizí pozitivního vývoje a poučení v renovovaném baťovském dědictví včetně Sázavanky jako nového druhu průmyslu a vývoje. Váží si kulturního dědictví a památek, blízkých zámků a jejich zahrady, která není poškozena velkými továrními prázdnými halami a velkými obchodními domy ničící okolní města. Zruč není noclehárnou ale jedním z nejlepších míst pro život v širém okolí.

Porota udělila návrhu první cenu za nejpřesvědčivější celkové uchopení řešeného území. Návrh staví na jasném a dobře čitelném konceptu, který využívá systém veřejných prostorů jako hlavní propojující prvek mezi historickou částí města, baťovskou zástavbou a novou rozvojovou lokalitou. Silnou stránkou návrhu je srozumitelný příběh, důsledně promítnutý do urbanistického řešení i navazujících krajinářských úprav. Porota ocenila mimořádně propracované vztahy k okolí, zejména návaznost na Zručský dvůr, kvalitní prostupnost území a promyšlený systém pěších vazeb. Návrh patří k nejlépe zpracovaným z hlediska propojení jednotlivých částí města a práce s širšími souvislostmi. Velmi pozitivně byla hodnocena také severní hrana území a její přechod do krajiny. Koncept zemědělské krajiny zpřístupněné sítí cest představuje udržitelný a současně realistický model veřejného prostoru s nízkými nároky na budoucí údržbu. Kvalitou návrhu je rovněž kompaktní urbanistická struktura odpovídající měřítku Zruče nad Sázavou. Navržené bloky umožňují relativně intenzivní využití území, aniž by ztrácely obytný charakter. Porota ocenila také flexibilitu řešení, schopnost reagovat na různé scénáře budoucího rozvoje a důsledné zapracování připomínek z prvního kola soutěže. Přes nesporné kvality návrhu porota identifikovala několik témat, která bude nutné dále rozpracovat. Především se jedná o práci s topografií a bezbariérovostí hlavních pěších tras, jejichž sklon může v některých místech představovat problém. K diskuzi je také velikost hlavního veřejného prostranství, řešení objektu Adélky a některé části navržené blokové struktury, zejména severně od stávajících panelových domů. Porota zároveň postrádala jasnější představu o návaznosti stávajících objektů v ulici 1. máje na první etapy rozvoje území a doporučuje v další fázi lépe zohlednit stávající vlastnické vztahy a reálné možnosti území. Navzdory uvedeným výhradám dospěla porota k závěru, že návrh nejlépe naplňuje cíle soutěže. Přesvědčivě propojuje město s krajinou, vytváří kvalitní systém veřejných prostranství a nabízí realistickou a dlouhodobě udržitelnou vizi rozvoje lokality.

Civilní obytná čtvrť pro život s dostatkem vybavenosti, komunitními vazbami a přírodou na dosah. Lokalita Na Pohoří má ambici spojit nepropojené části města a dotvořit nově vznikající centrum v okolí Zručského dvora. Novou čtvrť nekomponujeme velkolepým gestem, jakým vznikla baťovská čtvrť, ale navazujeme na ni důrazem na typologickou rozmanitost bydlení a sociální vrstevnatost obyvatel. Smysl vidíme v polycentrické civilní obytné čtvrti, v řešeních, která zkvalitňují každodenní život. Návrh pracuje s propojováním, prostupností, silnou vazbou na krajinu a vytvářením svébytných sousedství. Zvláštní ohled je kladen na hierarchizaci prostorů od veřejných přes poloveřejné a polosoukromé až po ryze soukromé. Sad v sousedství panelových domů transformujeme v plnohodnotný park propojený s volnou krajinou. Kultivujeme ulici 1. máje a okolí Zručského dvora, navrhujeme nová veřejná prostranství a síť plácků se sdílenými vnitrobloky. Území je obslouženo zklidněnou páteřní ulicí se stezkou pro pěší a cyklisty. Počítáme s množstvím vegetace podporující hospodaření se srážkovými vodami. Transformaci území se supermarkety při ulici 1. máje řešíme ve dvou scénářích – ideálním, s náhradou stávajících objektů novými domy, a realistickém, který území zkvalitňuje v mezích současných majetkových poměrů.

Porota udělila návrhu druhou cenu za jeho velmi realistický a promyšlený přístup k rozvoji lokality. Návrh vychází z důkladného porozumění současným potřebám města i jeho budoucímu vývoji, což se promítá jak do urbanistické koncepce, tak do dopravního a krajinářského řešení. Porota ocenila zejména robustnost navržené struktury, její vhodné měřítko a schopnost reagovat na reálné podmínky místa. Silnou stránkou návrhu je práce s vazbami a širšími souvislostmi. Řešení přesvědčivě navazuje na okolní části města, pracuje s kvalitní prostupností území a citlivě řeší přechod do krajiny. Pozitivně byla hodnocena role školy jako významného lokálního centra, kvalitní veřejné prostory v okolí vodojemu i drobnější pobytová místa navázaná na parkové plochy. Návrh zároveň přináší dobře promyšlené dopravní řešení, včetně zklidnění ulice Na Pohoří v prostoru školy. Kladně bylo hodnoceno také krajinářské řešení a práce s prvky modrozelené infrastruktury. Porota ocenila rovněž důkladnost analytické části návrhu, která patřila k nejsilnějším v soutěži a poskytovala přesvědčivý podklad pro navržené řešení. Navržená urbanistická struktura působí stabilně a realisticky a nabízí vhodný rámec pro postupný rozvoj lokality. Určité rozpaky však vyvolala samotná forma navržené zástavby. Přestože její měřítko i základní principy fungují přesvědčivě, návrh postrádá výraznější urbanistickou ambici a silnější identitu místa. V některých ohledech působí spíše jako kompromisní řešení, které nepřináší přesvědčivý koncept. Otázkou zůstává také vztah navržené struktury k baťovskému urbanistickému dědictví, které návrh reflektuje spíše omezeně. Porota zároveň postrádala výraznější rozpracování připomínek vznesených v prvním kole soutěže. Přes tyto výhrady dospěla porota k závěru, že návrh představuje velmi kvalitní, realistickou a dobře podloženou vizi rozvoje lokality Na Pohoří. Jeho hlavní síla spočívá v důkladném porozumění místu, kvalitním řešení vazeb a schopnosti nabídnout dlouhodobě funkční a realizovatelný rámec budoucího rozvoje.

Inspirací je urbanismus baťovských měst a čtvrtí – ať už hledáním kompozice celkových bloků, nebo principem uspořádání jednotlivých budov. Vzorem je také samotný Baťa jako osobnost a jeho inspirativní přístup k tvorbě měst s důrazem na potřeby jejich obyvatel. Na svou dobu byl pokrokový; princip patnáctiminutového města vymyslel „before it was cool“. Urbanismus baťovských měst je nezaměnitelný díky použití specifického urbanistického gridu. Návrh nové čtvrti proto upřednostňuje člověka a zároveň předkládá odvážnou síť urbanistické struktury s respektem k terénu. Území je rozděleno pásem nového parku na dvě části s odlišným urbanistickým plánem. Na západní straně uvolněnější struktura rodinných domů a dvojdomů, na východní části hustší pravidelná síť trojdomů, pavlačových a bodových domů. Obě části se přirozeně slévají do centrálního parku skrze diagonální pěší trasy, odkazující na nejtypičtější prvek baťovského urbanismu. Pravidelný grid pěších tras území se přirozeně mísí s organickou výsadbou stromů a zeleně. Cílem je vytvoření příjemného přírodního prostředí s dostatečným přirozeným stínem a výhledy do krajiny. Umné rozmístění jednotlivých budov kolmo na sebe a v pravidelných vzájemných odstupech vytváří spleť menších a větších komunitních dvorů, které jsou navzájem propojeny ze všech stran. Tento princip zajišťuje dokonalé provětrávání území, insolaci, ale i jeho prostupnost. Vzniká městečko utopené v zeleni, jakoby v parku, oddělené od automobilové dopravy.

Porota udělila návrhu třetí cenu za jeho výraznou koncepční sílu a schopnost nabídnout originální pohled na budoucí rozvoj lokality. Návrh zaujme jasně formulovanou vizí, silným architektonickým výrazem a důsledně rozvíjeným konceptem, který patřil k nejosobitějším v celé soutěži. Porota ocenila zejména odvahu návrhu přemýšlet o nových formách bydlení a sousedských vztahů a nabídnout inspirativní představu komunitně orientovaného prostředí reagujícího na proměňující se potřeby budoucích generací. Mezi hlavní kvality návrhu patří práce s měřítkem obytného prostředí a typologická variabilita zástavby. Pozitivně bylo hodnoceno zejména rozpracování různých forem bydlení a začlenění komunitních dvorů, které představuje významný posun oproti první fázi soutěže. Porota ocenila také kvalitní krajinářské řešení, práci s modrozelenou infrastrukturou a dopravní řešení západní části území v návaznosti na Zručský dvůr. Současně však porota vnímala, že návrh je založen především na architektonickém pohledu na území a méně na urbanistické logice jeho dlouhodobého rozvoje. Silný koncept vytváří atraktivní a přesvědčivý obraz budoucí čtvrti, otázkou však zůstává, zda jej lze v navazujících fázích rozpracovat do realistické podoby bez ztráty jeho hlavních kvalit. Návrh nabízí jen omezené možnosti etapizace a některé aspekty jeho fungování, zejména organizace parkování včetně dvojice centrálních parkovišť, byly porotou shledány problematickými. Porota zároveň postrádala citlivější reakci na svažitý charakter řešeného území. Urbanistická struktura je do značné míry určována samotným konceptem a pracuje s topografií méně, než by charakter lokality vyžadoval. V některých ohledech tak návrh působí spíše jako silná architektonická vize než jako robustní urbanistický rámec schopný dlouhodobě regulovat rozvoj území. Porota postrádala rozpracování většiny připomínek vznesených v prvním kole soutěže. Přes uvedené výhrady dospěla porota k závěru, že návrh představuje mimořádně inspirativní příspěvek do soutěže. Jeho síla spočívá v jasné vizi, důrazu na kvalitu sousedských vztahů a odvaze hledat nové formy městského bydlení. Právě tato koncepční ambice a originalita byly důvodem pro udělení třetí ceny.

Na kopci nad zámkem vzniká nová čtvrť, která propojuje staré městečko s Baťovým městem a pokrývá různorodé potřeby nových i nynějších obyvatel Zruče. Stává se ideálním místem k životu pro všechny věkové kategorie a typy. Spojuje městskost i posázavskou přírodu, bezpečný pěší pohyb a každodenní pěší dostupnost. Je rozmanitá, bezpečná, vytváří přátelská sociálně udržitelná sousedství. Podporuje Zručský dvůr centrem vytvořeným v jeho blízkosti. Umožňuje různorodý a zdravý každodenní život. Umožňuje se nadechnout. Právě ve své vizi udržitelného a veselého života se hlásí k Baťovu odkazu a stává se jedinečnou vizionářskou čtvrtí v malém českém městě.

Porota udělila návrhu čtvrtou cenu za citlivý přístup k topografii a promyšlenou práci s morfologií území. Návrh důsledně vychází z terénní konfigurace lokality, organizuje zástavbu podél vrstevnic a vytváří přirozenou síť cest a propojení. Kvalitou návrhu je také uměřené měřítko zástavby, které odpovídá charakteru Zruče nad Sázavou, a citlivé zasazení nových staveb do krajinného rámce. Porota ocenila způsob, jakým návrh pracuje s artikulací baťovské části města. Pozitivně byl hodnocen navržený princip výškové gradace zástavby od východu k západu, stejně jako ekonomická realističnost navrženého řešení. Návrh nabízí střízlivý a realizovatelný rámec budoucího rozvoje a patří k ekonomicky nejúspornějším řešením v soutěži. Současně však porota postrádala jasnější hierarchii veřejných prostranství a srozumitelnější celkový příběh návrhu. Přestože urbanistická struktura působí logicky a konzistentně, návrhu chybí výraznější identita a přesvědčivé vysvětlení toho, jakou představu o budoucím rozvoji lokality vlastně přináší. Veřejná prostranství působí místy spíše jako doprovodná vrstva návrhu než jako jeden z jeho určujících principů. Výhrady poroty směřovaly také ke konkrétním dílčím rozhodnutím. Problematické se jeví zejména umístění parkovacích ploch v sousedství panelových domů na úkor zeleného prostoru, jehož zachování bylo jedním z důležitých témat veřejné participace. Otázky vyvolává rovněž vazba na prostor Adélky, oslabená přítomností parkování, a role solitérního objektu v nejvyšší části území, jehož význam není z návrhu zcela zřejmý. Porota zároveň postrádala přesvědčivější práci s hierarchií prostorů, průhledy a některými aspekty hmotového uspořádání zástavby. Porota též postrádala přesvědčivé rozpracování připomínek vznesených v prvním kole soutěže. Přes uvedené výhrady porota ocenila návrh jako kultivované a realistické řešení, jehož hlavní síla spočívá v citlivé práci s terénem, vhodně zvoleném charakteru zástavby a ekonomické udržitelnosti.

Široká zelená osa nedokončené baťovské koncepce ústí do Obuvnického náměstí jako hlavního veřejného prostoru propojujícího novou lokalitu se stávající zástavbou. V lokalitě Na Pohoří se osa mění v sekvenci menších plácků s návazností na Zručský dvůr. Oblouková kompozice se promítá do zelené spáry jakožto součásti pěší trasy od zámku k rozhledně Babka. Koncepci doplňuje hlavní pás sídlištní zeleně a parku navazujícího na volnou krajinu. Dalšímu otevření směrem ke Zručskému dvoru napomůže transformace obchodních hal.

Porota v návrhu oceňuje především citlivý přístup k morfologii území a kvalitní práci s krajinou, prostupností a detailem území. Návrh reaguje na topografii lokality, pracuje s přirozenou sítí cest a věnuje pozornost bezbariérovému pohybu. Velmi pozitivně byla hodnocena také velice kvalitní práce s modrozelenou infrastrukturou, krajinářské řešení a snaha vytvářet síť menších komunitních prostorů odpovídajících měřítku Zruče nad Sázavou. Porota ocenila důraz na propojení jednotlivých částí území a rozmanitost veřejných prostranství. Kvalitou návrhu je čtení a posilování vazeb na okolní území. Zásadní pochybnosti však porota měla o urbanistické logice návrhu. Přes nesporné kvality prostupnosti a krajinářského řešení postrádala dostatečně čitelný koncept, který by jednotlivé části území spojoval do přesvědčivého celku. Problematické se jeví zejména rozdělení území na výrazně odlišné části a způsob kombinování různých typologií zástavby. Zejména východní část návrhu svou hustotou i charakterem nepůsobí v souladu s ostatními částmi řešení. Porotu nepřesvědčil ani představený vztah zástavby k veřejným prostranstvím. Návrh tak podle názoru poroty nenabízí dostatečně robustní urbanistický rámec pro dlouhodobý rozvoj lokality. Porota zároveň konstatovala, že návrh oproti prvnímu kolu nepřinesl výraznější posun v tématech, která byla předmětem předchozí diskuse. Přes tyto výhrady představuje návrh cenný příspěvek do soutěže díky své citlivé práci s krajinou, prostupností a topografií území.