Dukla sportovní

Pardubice a sport mají k sobě blízko. Projekt je navržen s ambicí proměnit Duklu ve sportoviště národního významu. Toho je dosaženo vytvořením velkého náměstí, které směřuje k hlavnímu vstupu. Tenhle velkorysý prostor vytváří pro toto důležité zařízení novou, moderní a dynamickou tvář. Celé území je oddělené od ruchu města. Jeho hranice jsou integrovány do krajiny. Hlavní koncepcí projektu je jednoduchost a udržitelnost. Projekt se snaží vytvořit přirozené a zdravé prostředí a architekturu, která zlepšuje celkovou pohodu uživatelů.

Vítězný návrh byl porotou od počátku hodnocen kladně pro racionální definování organizace areálu. V druhém kole pak byl velice kvalitně dopracován – autoři promysleli lépe nejen celkovou hmotovou koncepci sportovního komplexu a jeho napojení na okolí, ale zlepšili také ekonomičnost provozu. Nejvýraznější posun mezi prvním a druhým kolem soutěže je pak v etapizaci projektu. Hlavní vstupní prostranství v centrálním bodě areálu je dobře dimenzovaným a chytře položeným náměstím, které má svou roli v každé fázi fungování areálu. Porota dále oceňuje nápad spojení tělocvičny a víceúčelové sportovní haly a kvalitní zpracování krajinářské části návrhu.

Vize budoucího atletického areálu Dukly je utvořena z amplifikací současného uspořádání pozemku, reakcí na jemné topografické změny a podpořením ducha předešlých programů. Projekt sjednocuje existující topografii umístěním sportovních hřišť v krajinných obalech propojených kontinuálním zemním valem. Přímý severojižní přístup a paralelní pruhy dalších programů jednoduše spojují hlavní vstup a parkování na jižní straně se školou a arboretem na severu. Pozemek se tím otevírá. Val, který jej protíná, vytváří sjednocující figuru šikmých svahů s místy pro diváky a běžeckou dráhou. Tribuny jsou integrované do topografie, která je plynule spájí. Projekt navrhuje reciproční vztah mezi sportovní halou a venkovními hřišti. Haly se otevírají směrem ke krajině. Jejich neprůhledné zdi se vznášejí na transparentním lemu a umožňují tak vizuální kontinuitu krajiny. Každá struktura tvoří s přilehlým venkovním hřištěm synergickou dvojici.

Kvalitu návrhu porota spatřuje zejména v jeho vnitřní organizaci a strukturování provozů – čistých a špinavých zón. Propracované možnosti přístupu k realizaci výstavby areálu a flexibilita tohoto řešení jsou jeho dalšími kladně hodnocenými částmi. Autorům se navíc podařilo vyřešit centralizovaný vstup do celého sportovního komplexu a využívat tak pouze jednu recepci. Při dopracování mezi prvním a druhým kolem autoři přehodnotili umístění atletické haly, což však dle názoru poroty nevedlo ke zlepšení návrhu.

Cílem návrhu je vytvořit komplexní sportovní areál, který je otevřený široké veřejnosti, a zároveň splňuje kritéria pro výkon vrcholového sportu. Hlavními aspekty návrhu jsou snadná prostupnost areálem, otevření celého území, zohlednění již vzrostlé zeleně a vytvoření nových parkových ploch přívětivých k rekreaci. Díky práci s terénem jsou přirozeně vymezeny plochy pro vrcholové sportovce a plochy pro rekreační návštěvníky a bez nutnosti oplocení tak nedochází ke křížení provozů. Revitalizace celého areálu bude probíhat postupně po několika etapách. V první etapě je navržena realizace novostavby souboru sportovních hal – atletické haly, haly na házenou, haly pro úpolové sporty a gymnastické haly. Všechny tyto haly tvoří jeden celek – dalo by se říct srdce celého areálu, kde bude také centrální recepce pro všechny v budoucnu plánované části. Všechny haly realizované v této etapě bude možné projít tzv. suchou nohou. V této fázi by zároveň s výstavbou nových hal měla být revitalizována téměř celá plocha parků, venkovních hřišť a část linline okruhu.

Návrh ve velké míře pracuje s terénem a jako jeden z mála tak vytváří krajinu, která zahrnuje i pochozí střechy pro sport a pobyt. Vstupní plaza navíc vytváří příjemný veřejný prostor. Zahloubení staveb do terénu však přináší řadu problémů – navýšení stavebních nákladů, složitější etapizaci výstavby a v neposlední řadě nevhodné umístění úpolových sportů do prostor bez přirozeného osvětlení. Autorům se dle názoru poroty nepodařilo vytvořit kompaktní sportovní areál, což je patrné například v odtržení gymnastické haly a problematickém tvarování jejího prostoru nebo vzniku četných zbytkových prostorů.

Severojižní osa se stává dynamickou a působivou zónou pohybu. Mírné sedmistupňové natočení nové atletické haly usměrňuje pohyb a proudění návštěvníků směrem ke všem hlavním disciplínám. Zóna 1, východní hrana, pokrývá potřeby míčových her. Tato integrita funkce je vyjádřena právě skrze jednotící zastřešení. Sloupy vedou návštěvníky mezi jednotlivými disciplínami. Zóna 2, centrální, je věnována hale pro ostatní sporty a funkce. Zóna 3 je venkovním sportovním areálem s novou vstupní budovou tiskového centra, kavárnou na východě a zrekonstruovanou tribunou na západě.

Porota v návrhu ocenila snahu o vytváření městského charakteru, o navázání na okolní zástavbu a práci s detaily dláždění ve veřejném prostoru. Pozitivně byl také hodnocen přepracovaný vstupní prostor a navržená lezecká stěna na „slepé“ fasádě atletické haly. Otázkou zůstal poměr zpevněných a nezpevněných ploch. Připomínky a doporučení poroty, bohužel, nebyly v rámci druhého kola z velké míry brány na zřetel – atletická hala nevyhovuje provozním požadavkům a areály pro vrhačské sporty zůstaly také podceněny. Celá západní sestava hal pod naddimenzovanou střechou navíc není adekvátní měřítku okolí.