Nový Eden - Dům Prahy 10

ZCELA NOVÝ EDEN. Vybudovat v takto prostorově a provozně složité situaci bytový dům s kulturním centrem je složitý úkol o mnoha rovinách. Náš návrh vstupuje do místa s ambicí napravit historické chyby a se snahou doplnit nabídku funkcí a prostorů, které povedou k postupné proměně sídliště v žádanou městskou adresu. Naším primárním cílem je tvorba místa, které se stane cílem. Cílem procházky, cílem setkání. Návrh pracuje s volnou strukturou blízkého panelového sídliště, v mikroměřítku tuto strukturu reinterpretuje a využívá zároveň terénní schod pro vznik celé řady nových městských prostor. Dům představuje v Praze neotřelou formu nájemního bydlení, které klade důraz na tvorbu zdravé a rozmanité komunity. Dům má ambici stát se ikonou potřebnou pro budování vztahu k místu.

Projekt „Zcela nový Eden“ s respektem spojuje všechny důležité funkční prvky požadované soutěží a zároveň dodává oblasti živost a nový životní styl. Urbanisticky návrh respektuje nejen polohu původního domu Eden, ale na úrovni mikroměřítka navazuje i na linii panelových domů. Navíc je efektivně řešena automobilová doprava, aby byl ponechán prostor veřejným funkcím, zeleni, pěším a cyklistickým trasám. Z architektonického hlediska budova využívá požadované kulturní a multifunkční služby jako inteligentní městskou spojnici v přízemí, a poskytuje tak živou platformu veřejného života mezi interiérem a exteriérem. Tyto prostory jsou rozmanité, přístupné, inspirativní a zajišťují sociální interakce mezi nájemníky a kolemjdoucími. Porota oceňuje důraz na zelené plochy, které jsou dále obohaceny propojením lávky s jižním zeleným pásem. Koncepty zapojení komunity, rozmanitosti a přístupnosti jsou nejlépe zdůrazněny v návrhu typologie bydlení, který umožňuje sdílené prostory interakce na balkonech a v průchodech v každém patře. Tento odvážný krok by mohl být dokonce typologickým řešením pražské bytové problematiky, neboť poskytuje novou a svěží myšlenku, stále respektující historické a kulturní zvyklosti českých občanů.

Území Nového Edenu má potenciál stát se novým občanským centrem Prahy 10. Území je dobře propojené a má skvělou dopravní dostupnost, ale působí roztříštěně a těžko uchopitelně jako jednotný prostor. Ke zvrácení situace jsou navrženy tři hlavní strategie. Zaprvé vytvořit občanské centrum sjednocením všech veřejných prostranství do nového náměstí. Za druhé, zlepšit propojení oblasti s městem přeměnou Vršovické ulice na nový bulvár a dopravní uzel. Zatřetí zvýšit zalesnění a biodiverzitu protnutím nového náměstí, bulváru a železničního parku otevřenou botanickou promenádou. Místo demolice budovy ji hodláme zrekonstruovat. Toto rozhodnutí je podloženo několika hledisky, která se týkají hospodárnosti, rychlosti výstavby, udržitelnosti, identity a paměti. Zaprvé, demolice stávající budovy za účelem jejího nahrazení novou budovou s podobnou funkcí by zabrala více času a byla by dražší než rekonstrukce stávajících objektů. Zadruhé, rekonstrukce stávající budovy je udržitelnější vzhledem ke snížení spotřeby energie, odpadu, znečištění a emisí CO2, které s sebou nese. Zatřetí, stávající budova je součástí živé paměti čtvrti. Obnovení jejích pamětihodnějších prvků, jako jsou velká prosklená okna, hlavní hrací místnost, podzemní zakřivené hlediště a restaurace, pomůže pokračovat v paměti místa.

Autoři tohoto návrhu reagovali na připomínky z prvního kola a předložili výrazně změněný projekt. Na tomto projektu porota oceňuje zejména udržitelný přístup ke stávajícímu domu a snahu přizpůsobit jej současným podmínkám. Místním obyvatelům může nabídnout jakousi nostalgii, jako hodnotu využívá vzpomínku na současnou situaci a zachovává urbanistickou stopu kulturního domu. Současně projekt ukazuje i obtíže, které z tohoto přístupu vyplývají. Nápadné ukončení řady budov podél Vršovické ulice sice vytváří správný urbanistický závěr, ale prostor kolem kulturního centra nelze v žádoucí míře zhodnotit. Kromě toho je stávající objem kulturního centra pro požadované využití poněkud příliš velký, a proto by měly být integrovány i další posilující funkce, které by stávající areál dále zhodnotily. Oceňován je také ekologicky udržitelný přístup obytné věže, kriticky je však zpochybňována její ekonomická realizace. Architektonicky je bytový dům krásný, ale potřeboval by značně vylepšit dispoziční a prostorovou efektivitu celého objektu i jednotlivých bytů. Poměr bytů k ostatním plochám je ve srovnání s ostatními projekty v nižším rozsahu.

Městský dům "Nový Eden" urbanisticky reaguje na tři různé kontexty – městskou třídu Vršovická, kde podporuje její uliční čáru, dále vymezuje náměstí u nákupního střediska Eden a urbanisticky dokončuje strukturu sídliště Vlasta. Návrh propojuje platformu městského úřadu s náměstím před obchodním domem. Půdorysný tvar domu generuje širokou škálu bytů od individuálních, rodinných až po sdílené byty většího měřítka.

Porota oceňuje urbanistické a objemové pojetí návrhu, který vytváří tři tváře směrem k Vršovickému bulváru, sídlišti Vlasta a nákupnímu náměstí. Přesvědčivý je nově vytvořený veřejný prostor jižně od půlkruhového objemu se svažitým parkem. Problematická je však volba pro zarovnání a řešení veřejného prostoru směrem k bulváru. V přízemí jsou strategicky rozmístěny různé veřejné funkce a vstupy, které oživují veřejný prostor kolem budovy. Členění průchodu však působí nahodile a netvoří logické pokračování pěší trasy podél Uljanovské. Skutečnost, že tato důležitá pěší trasa není v uspořádání budovy dostatečně zdůrazněna (chybí logická poloha v půdorysu a snížená výška), činí přítomnost budovy na pozemku bariérovou a ještě masivnější, než ve skutečnosti je. Oceňováno je zpracování půlměsícové fasády s balkony a jasnými slunečními clonami, které zajišťují živou přítomnost směrem k jižní straně, ale porota zpochybňuje volbu opakující se holé betonové fasády, která přidává budově na mohutnosti. Řešení umístění kulturního a komunitního centra do prvního patra v tzv. piano nobile (místo přízemí) není všem členům poroty zřejmé. Největší přednost návrhu spočívá v bohatosti a kvalitě typologií bydlení, které může pojmout, a které jsou všechny chytře řešeny v dispozičním řešení budovy. V bytech lze ubytovat různé věkové kategorie, profese a rodinné struktury, čímž se budova stává domovem pestré komunity, která těží ze střešní terasy jako důležitého místa setkávání. Prezentační výkresy jednotlivých bytů ukazují velkou empatii a spřízněnost s navrhováním pro lidi.

Návrh se zaměřuje na vytvoření atraktivního městského prostoru, který do lokality přivede život, promění ji a nově definuje. Koncepce tohoto projektu spočívá v myšlence budovy orientované do budoucnosti, města uvnitř budovy, místa, které je stále otevřené a aktivní a kde se soustřeďuje kultura, zábava a další aktivity. Proto navrhujeme kompaktní objekt měřítkem odpovídající okolí, jehož jednotlivé funkce jsou členěny vertikálně, čímž se minimalizuje zastavěná plocha a maximalizuje prostor pro zelené plochy a místa setkávání na všech podlažích. Kulturní dům je osazen komunikativní, zářící fasádou, která se "vznáší" nad náměstím a umožňuje aktivní využití přízemí. V reakci na šedivé okolí jsme navrhli odlehčený objekt čistého tvaru s velkorysými zelenými terasami. Návrh vychází z proncipu udržitelnosti, který se odráží v technických instalacích i konstrukci a upřednostňuje pasivní systémy, obnovitelné zdroje energie a moderní systémy monitoringu staveb. Celkový krajinářský koncept dělí prostor na funkční zóny, tak aby byl prostor snadno čitelný pro uživatele a působil dojmem něčeho známého a lehce užívaného. Nová výsadba podporuje celkový urbanistický koncept a objektu dodává lehkost a barevnost.

Porota ocenila efektivní a jednoduchý koncept vytvoření jednoho kompaktního objektu, který se dobře zapojuje do stávajícího urbanismu, otevřený parter do všech stran umožňuje volný průchod a variabilitu v užívání. Avšak negativně bylo vnímáno architektonické řešení exteriéru navrhovaného objektu. Okázalé rozdělení předimenzovaného objemu „vznášející se zářící fasády“ pro kulturní funkce je v kontrastu k odlehčenému bytovému objektu v horních patrech, dům působí příliš arogantně a luxusně, podíl plochy pro kulturní funkci je předimenzovaný na úkor bytové plochy. Interiér prostoru pro kulturu působí opět příliš okázale v kontrastu s charakterem bytového objektu a ke skladbě a prostorovému uspořádání navržených bytů (převažující malé, mezonetové byty).

V návrhu Nového Edenu i v jeho úprvě pro druhé kolo soutěže reagujeme na nejdůležitější současné i budoucí potřeby moderního velkoměsta. Soustředíme se na podporu aktivního života komunity, otevřenost a bezbariérovost všech cnějších i vnitřních prostor, maximální (multi)funkčnost a chytrá dlouhodobá řešení. Naším hlavním cílem je dopřát obyvatelům i návštěvníkům nově vzniklé městské zóny příjemný pocit komfortu a bezpečí i estetický zážitek. Provozovatelům jednotlivých objektů pak zaručit především jejich bezchybné, praktické, variabilní a ekonomicky i ekologicky udržitelné fungování.

Porota ocenila jasný urbanistický koncept s porozuměním k místu, s respektem k původní struktuře. Dva oddělené objekty se dobře zapojují do stávajícího urbanismu, umožňují volný průchod územím a mají jasně oddělené funkce. Striktně oddělené funkce však přinášejí rizika pro budoucí výstavbu a užívání objektu pro kulturní funkci. Bytový dům zasahuje do majetkoprávních vztahů sousedního bytového objektu, které by byly pravděpodobně řešitelné, ale s ústupky v navrženém řešení a za cenu velkého úsilí a časových ztrát. Původní kulturní centrum je nahrazeno novým objektem na stávajícím místě, avšak bez zjevného historického odkazu. Architektonické řešení a provozní uspořádání kulturního centra je velkorysé, avšak bylo vnímáno jako ne příliš zdařilé. Velký prázdný zasklený objem okolo hmoty multifunkčního sálu je obtížně využitelný pro avizované aktivity. Navržené byty mají nevhodné prostorové uspořádání, jsou úzké a hluboké.