Komunitní centrum H55

Za humny. Dům je poslední v řadě na cestě z náměstí ke kostelu. Je to cesta z vesnice do krajiny. Dům je rozhraním mezi městem a zahradou. Přechod mezi vesnicí a krajinou se nazývala humna. Humna však nebyl prostor jen hospodářský. Bylo to místo, kde se po práci scházela celá vesnice. Byl to neformální prostor setkávání. Stodola je inspirací pro uspořádání i formální řešení domu. Otevřený prostor mlatu. Sedlová střecha. Dřevěná konstrukce. Volný půdorys.

Porota ocenila přehledné dispoziční a hmotové řešení, které vtipně navazuje na původní parcelaci místa. Vnitřní uspořádání s plynule navazujícími prostory knihovny, kavárny a víceúčelového sálu umožňuje optimální návaznost i vhodný vizuální kontakt mezi těmito prostory navzájem i kontakt a aktivaci přilehlých venkovních prostor. Výtvarné pojetí je kultivované, i když poněkud schematické. Úprava venkovních prostor je jednoduchá a pádná a spolu s hmotovým řešením vhodně doplňuje místo i přiměřeně akcentuje přístup ke kostelu i do zahrady. Porota vnímá jako určitý nedostatek projektu jeho ne zcela zřejmé, zároveň však výtvarně silně exponované konstrukční řešení a doporučuje návrh v tomto smyslu zjednodušit. Z hlediska udržitelnosti porota oceňuje, že se jedná o jeden z mála návrhu, který pracoval s víceúčelovým sálem jako sezonním prostorem, čímž lez dosáhnout podstatných investičních úspor. Pochybnosti byly vysloveny o řešení fasád ve smyslu poměru prosklených a plných ploch.

Historická zástavba: Nové komunitní centrum je umístěno vedle kostela v místě, kde stály dříve dva domy s typickou sedlovou střechou. S ohledem na okolní zástavbu, vychází návrh z tvaru těchto původních domů. Nicméně je interpretován moderními materiály a konstrukcí, tak aby splňoval požadavky současného komunitního centra. Otevřenost: S cílem umožnit maximální kontakt mezi kolemjdoucími a událostmi odehrávajícími se v centru, funkční zóny jako kavárna a sál se nacházejí přímo podél hlavní ulice vedoucí ke kostelu a parku. Velká okna poskytují vizuální otevřenost celého parteru. Kolemjdoucí mohou sledovat, co se uvnitř deje. Výstavy umístěné podél stěny schodiště budou viditelné z vnějšku, i když bude komunitní centrum uzavřeno. Ulice, výstavy, akce a park se tak budou nacházet v jednom společném prostoru.

Nový objekt komunitního centra sleduje původní zástavbu jak urbanisticky, tak hmotově. Zachovává uliční čáru a těžištěm se stává prostor mezi kostelní zdí a objektem samotným, ze kterého se vstupuje do kostela, zahrady i komunitního centra. Porota kladně hodnotí jednoduchý objem a otevřený parter volně kopírující terén. Provozní řešení je jednoduché, až utilitární. Nedostatečné je propojení knihovny s kavárnou. Diskutabilní je rovněž použití lamel na fasádě a přesah na jižní straně objektu.

Projekt řeší novostavbu komunitního centra v pražské čtvrti Hloubětín. Do prostředí s venkovským charakterem, mezi kostel a rodinný dům, vstupuje moderní objekt respektující místní regulaci s cílem nastartovat společenský a kulturní život. Svým uživatelům nabízí kavárnu, knihovnu, klubovny, multifunkční sál a rozlehlou zahradu.

Všechny důležité body návrhu se nacházejí na správných místech, lépe než u jiných účastníků. To je možná důvod proč byl tento projekt částí poroty od začátku hodnocení favorizován. Dalším důvodem je samozřejmě velmi srozumitelný architektonický jazyk. V rozporu s vnější jednoduchostí a srozumitelností je vnitřní rozvrh. Jako velmi problematické se jeví situování dvou pater knihovny nad víceúčelový sál, bez jakékoli střední podpory v nejnižším podlaží. Část poroty rovněž nechápe, proč poměrně bohaté prostorové proměny uvnitř nejsou patrné při pohledu zvenku. Srozumitelnost architektury se pak jeví jako povrchní a zdánlivá. Debatu vzbudily také dlouhé řady střešních oken. Pokud šlo o jistou architektonickou nadsázku, pak nebyla shledána jako dost výrazná. Naopak vzbuzovaly obavu, zda by nepůsobily jako ospravedlnění tohoto plevele lidového stavitelství.

Hmota komunitního centra reflektuje svým výrazem charakter místní historické architektury. Jde o podélnou kompaktní hmotu zastřešenou sedlovou střechou. Dům je provozně rozdělen horizontálně. Místnosti komunitního centra jsou v přízemí, knihovna je v patře, obě podlaží mají samostatný vstup. Rampa, stoupající do knihovny, formuje uliční fasádu domu. Tento jednoduchý koncept eliminuje schody a výtahy, přesto je budova beze zbytku bezbariérová.

Porota ocenila minimalistický přístup autorů a neobvyklé bezbariérové řešení provozu. Použití odkazů na tradiční architekturu a formulace navrženého objektu v soudobém duchu zařadilo projekt až mezi pětici oceněných návrhů. Negativem návrhu je úplné oddělení knihovny od provozu komunitního centra a také téměř nulový vizuální kontakt návštěvníka knihovny (i jejích zaměstnanců) s okolím. Vytýkáno bylo projektu také nedostatečné propojení vnitřního prostředí komunitního centra s náměstím i řešení fasády obrácené do zahrady. Objekt vhodně navazuje v objemu i ve výšce hřebene i římsy na svého souseda a zároveň si udržuje odstup od hřbitovní zdi. Návrh byl hodnocen jako udržitelný s nízkými investičními i provozními náklady.

Úspěch komunitního centra tkví v komorním měřítku, univerzální, úsporné a nízkoprahové formě. Návrh rozvíjí nejhodnotnější prvky genia loci lokality: zalamovanou uliční čáru a malé měřítko západní části ulice, společně tvořící neobvyklou gradaci s dominantou kostela. Zahloubený sál má podobu jedné z mnoha pro území charakteristických zdí a zídek. Dispozice je komprimována na účelné minimum. Kavárna je bránou do zahrady, střecha sálu je platformou pro knihovnu. Police za okny knihovny tvoří živý výkladec. Technické pojetí návrhu se soustředí na dosažení energetických úspor.

Porota ocenila jasné urbanistické řešení. Objemy reagují na své okolí a ponechávají si malé „vesnické“ měřítko. Návrh si hraje se stávající stěnou na jedné straně a vytváří tak místo setkání na straně blíže ke kostelu. Nicméně průchod mezi sousedním domem a návrhem nebyl vnímán pozitivně. Každá funkce má vlastní vstup a předprostor. Ovšem plochy jsou příliš malé a úplné oddělení knihovny od zbytku komunitního centra bylo hodnoceno negativně. Výška víceúčelového sálu s ohledem na statiku a přístup na střechu u knihovny nejsou realistické. Projekt rovněž předpokládá rozsáhlé změny ve stávajícím terénu.