Mariánské náměstí a okolí, Brno-jih – nové centrum Komárova

NÁMĚSTÍ SPOJUJÍ rozdrobené a nesourodé struktury a měřítka zástavby panelových bytových domů, zbytků historické struktury Malého Mariacelu – Komárova, kláštera a modernistických i nových výškových dominant. Zcelují ránu silného dopravního toku, který se mění na městskou třídu. Jednotlivé struktury zástavby se tak tímto švem scelují a proplétají ve svých dvorech. Vznikají tak charaktery a prostředí na základě toků a pohybů, které moderuje etapizace a děje. Náměstí Ponávské, Jižní a Mariánské tak spolu potvrzují, iniciují a scelují DVORY KOMÁROVA.

Tento návrh vychází z pečlivé analýzy lokality a širšího kontextu, zejména zohledňuje transformační potenciál Jižního centra a jeho propojení s řešeným územím. Hlavní ambicí je sjednocení dnes roztříštěného prostoru pomocí vrstvené urbánní struktury založené na blokové zástavbě, hierarchizaci veřejného prostoru a jasné etapizaci. Důležitou součástí etapizace je koncept tzv. Bodu nula, který umožňuje zapojení místní komunity, spolků a iniciativ do počátečních fází rozvoje a obsahu. Tento přístup porota hodnotí jako inkluzivní a otevřený postupné transformaci. Návrh přináší síť veřejných prostranství s různorodou atmosférou a měřítkem, klade důraz na bezpečné a hierarchizované propojení pěší, cyklistické, veřejné i individuální dopravy. Autoři kvalitně integrují principy zelené infrastruktury do návrhu veřejných prostranství. Klíčovou roli hrají dvory, které rozšiřují veřejný prostor, navazují na stávající zástavbu a tvoří přirozené přechody mezi starou a novou strukturou. Projekt staví na rozmanitosti v sociální, prostorové, architektonické i ekologické rovině a představuje udržitelnou dlouhodobou vizi rozvoje s přínosem pro město i jeho obyvatele. V případě dalšího dopracování porota doporučuje zvážit drobné měřítko domů, které jsou nyní zobrazeny jako náplň regulace. K diskuzi je i přesun radnice, který v zadání nebyl požadován. Porota dále doporučuje prověřit propojení centra Komárova s řekou Svitavou.

Městská čtvrť Komárov znovu nachází své srdce. Mariánské náměstí se stává místem setkávání, kde se protínají cesty lidí, historie a přírody. Voda a zeleň vstupují do každodenního života, ulice získávají lidské měřítko, navrhujeme město krátkých vzdáleností. Čtvrť, dlouho vnímaná jen jako tranzitní prostor, se proměňuje v domov – soudržné město, které žije rytmem svých obyvatel.

Porota ocenila, že návrh přináší jasný urbanistický názor a realistickou představu o proměně území. Bloková struktura má přiměřené měřítko a vhodně navazuje na geometrii současné zástavby. Zvýraznění a zúžení hlavní třídy usnadňuje orientaci v prostoru. Dopravní řešení je realistické a krajinné prvky lze dále dopracovat do kvalitní podoby. Negativně byla hodnocena častá nekontextuální výška zástavby a velkoměstský charakter, který do místa návrh přináší. Porota doporučila zmírnit intenzitu i výšku zástavby a pracovat více kontextuálně, zejména v místech navazujících na nižší okolní zástavbu. Dlouhé řady domů podél hlavní třídy by měly být rozděleny, aby nevznikaly monotónní linie. Ve veřejném prostoru je žádoucí doplnění dalších lokálních center – piazzett a náměstí – a zároveň ponechání a dopracování koncepce prostoru u kostela v návaznosti na objekt Zanzara. Porota považuje zanutné rozpracovat koncepci zelené infrastruktury včetně hospodaření s dešťovou vodou a prostorových návazností veřejných prostranství centra Komárova, Ponávky a obou řek. Dopravní řešení by mělo počítat se zvýšením počtu přechodů, doplněním cyklodopravy a rozšířením profilů komunikací, aby umožňovaly bezpečný průjezd cyklistů.

Odrazeni samotnou rozlehlostí sídlištních komplexů ze sedmdesátých let a vedeni novou zástavbou náměstí/kruhu Zanzara neusilujeme o úplnou obnovu celé urbánní integrity Komárova a s ní spojené nezbytné demolice. Dokonce si nepřejeme ani odstranit tyto dřívější vrstvy městského rozvoje, kulturního projevu a plně vyvinutých sociálních komunit. Protože však ulice Svatopetrská zůstane jednou z důležitých radiál při vstupu do Brna od jihu, Komárov je nadále rozdělován na východní a západní část. Spojeni silnou touhou sjednotit tyto dvě strany jsme se proto zaměřili na řadu dalších organizačních principů.

Návrh celkem vhodně navazuje na okolní strukturu, méně však již na potenciál budoucí městské třídy a bulváru, jehož východní strana nebyla vyřešena dostatečně přesvědčivě. Zástavba je většinou navržena schematicky a nepřesvědčila porotu o kvalitě veřejných prostranství, která vymezuje. Největším přínosem je podle poroty jasná vize propojení centra Komárova s řekou Svratkou prostřednictvím soustavy parků a veřejných prostranství. Mezi dílčí kvality návrhu patří Mariánské náměstí, které dobře navazuje na okolní zástavbu, a také koncept školního náměstí s novou mateřskou školou. Systém městských parků a jeho napojení na přírodní zázemí Svratky byl hodnocen velmi pozitivně, ačkoli jeho ztvárnění zůstalo spíše schematické. Naopak byla kritizována absence zohlednění svitavského náhonu jako důležité osy území. Porota ocenila rovněž koncepci Svatopetrského bulváru, který kombinuje různé druhy dopravy a posiluje obytný charakter ulice. Nesporným přínosem je také efektivní řešení dopravy v klidu díky rovnoměrně rozmístěným parkovacím domům. V oblasti etapizace návrh přinesl detailní a realistický postup, přátelský ke komunitě, který v prvních fázích počítá s parkovými plochami i komunitním centrem. K negativům patří menší propracovanost systému veřejných prostranství, zejména v severní části území, a některé problematické lokace – například blok u samoobsluhy nebo umístění parkovacího domu na křižovatce. Návrh také nereflektuje plánované snížení dopravní zátěže po vybudování VMO a ponechává stávající profil ulice Černovické, čímž nepřináší nové kvality do území. Cyklodoprava je řešena spíše okrajově. Přínosným aspektem je vymezení míst, kde lze systematicky pracovat s vegetací a dešťovou vodou, což výrazně zvyšuje ekologické kvality lokality. V případě dopracování porota doporučuje úpravu blokové struktury tak, aby měřítkem a uspořádáním vytvářely kvalitní novou městskou strukturu, která vytvoří příjemná soukromá i veřejná prostranství. Mělo by být dopracováno řešení území na východ od bulváru Svatopetrská. V dopravním řešení by měly všechny profily ulic a návaznosti lépe reflektovat možné snížení dopravní zátěže a stát se přívětivějšími pro chodce. V rámci řešeného území by měli soutěžící dopracovat svou představu o úpravě Svitavského náhonu.

Demolice staré vesnice Komárov zanechala rozsáhlou prázdnotu, kterou nyní ovládá infrastruktura oddělující zbytek města na značnou vzdálenost. Tento kontext přináší výzvy typické pro mnohá dnešní evropská města, jako je obnova okrajových oblastí a jejich začlenění do městské a sociální struktury; transformace čtvrtí, které v současnosti postrádají prostorovou kvalitu, ačkoliv v minulosti sehrály důležitou roli tím, že poskytly bydlení pro stále rostoucí populaci. Hlavními úkoly jsou řešení konfliktů mezi volnými plochami, infrastrukturou a obytnými zónami a zároveň vytváření inkluzivních veřejných prostor. Velké množství veřejně vlastněných volných ploch představuje příležitost k úplnému přehodnocení přízemní úrovně města s cílem znovu propojit nyní vzdálené části, podpořit cyklistické a pěší spojení mezi existujícími aktivitami a službami v oblasti, zavést nové environmentální a krajinné kvality a posílit historické prvky. Návrh svěřuje nově diverzifikované a vzájemně propojené síti volných prostor úkol řídit proces urbánní a environmentální regenerace komárovské čtvrti. Projekt navrhuje novou strukturu veřejného prostoru, která znovuobjevuje hodnotu blízkosti a posiluje vazby pěší kontinuity mezi jednotlivými částmi čtvrti. Nový návrh současným způsobem oživuje paměť staré vesnice Komárov, protkané řekami a kanály a protínané starobylou Svatopetrskou.

Porota shledala, že prostorové měřítko zástavby i veřejných prostranství je v plánu předimenzované a snaha o čitelnost a jednoduchost se zde změnila v monotónní obraz modernistického města. Dominantní bulvár zakončený velkým náměstím, přerušeným dopravní tepnou, nevytváří kvalitní prostředí pro nové obyvatele. Nízká podlažnost a poddimenzovaná bytová vybavenost navíc nevyvažují rozsáhlé veřejné plochy a budovy, což by mohlo vést k tomu, že se v určitých denních dobách veřejný prostor stane prázdným a nevyužívaným. Z dopravního hlediska je nereálné uvažovat o zúžení ulice Černovické, i když prodloužení její osy považuje porota za zajímavý podnět. Oceňuje také gesto práce s vodními kanály, které je však ve výsledku spíše formální. Celkově návrh působí na první pohled čistě a vyrovnaně, ovšem chybí mu citlivé zasazení do kontextu města 21. století i větší rozmanitost ve veřejném prostoru. Pozitivně je vnímán respektující přístup k požadavkům místní komunity, která zdůrazňuje význam zeleně a menší měřítko zástavby.

Zelená páteř z rušného centra ku klidné rekreační periferii. Park je sjednocující prvek, stírající hranice mezi jednotlivými částmi území. Vytváříme přírodní nosnou strukturu, na kterou se postupně nabalují další funkce a vrstvy. Ve vzájemné synergii tak vzniká celek, jenž dává Komárovu jasnou identitu. Volíme systematickou práci se zelení. Nastavujeme strategii, která je nezávislá na budoucích záměrech v řešeném i dotčeném území. Revidujeme stávající stromy a doplňujeme novou výsadbu v lokalitách, které už dnes počítají s rozvojem. Nemusíme čekat na vývoj architektury nebo urbanismu jako celku. Začneme teď. Vše další se v budoucnu odehraje v kulisách vzrostlých stromů.

Porotu tento návrh nepřesvědčil o tom, že by přinesl prokazatelnou kvalitu do území. Naopak potvrzuje stávající nevyhovující dopravní situaci a nijak nezlepšuje prostředí pro pěší. Idea „parku dostupného jedním krokem“ je vnímána spíše jako formální gesto než reálný přínos. Struktura zástavby působí nahodile a neposkytuje jasné orientační body. Návrh navíc řeší hlavní pěší křižovatku prostřednictvím nadzemní lávky, což je v kontextu soudobého chápání městského veřejného prostoru považováno za nevyhovující.