Sportovní hala v Žatci

Novou žateckou sportovní halu si představujeme jako udržitelnou dominantu zasazenou do zeleného parku. Projekt je poučen starou venkovskou architekturou tím, že v tomto místě města Žatce zabaluje komplexní sportovní program pod jednu jedinou šikmou střechu. Stavba se snaží vnést domácí atmosféru v architektuře do rozsáhlého projektu vymezením malých a středních meziprostorů mezi venkovním parkem a hlavním tréninkovým krytým prostorem. Tímto způsobem jedinečná a citlivá dřevěná střecha podtrhuje a sebevědomě organizuje vnitřní prostory a program.

Návrh je detailně propracovaný ve všech svých částech a vysoce hodnotíme úsilí. Které do něj autorský tým vložil. Oceňujeme výrazný, krajinářský a architektonický koncept, úzké provázání s přilehlým veřejným prostorem a parkem. Zelený kampus, magnet v parku záměrně odlišný od pravoúhlého plánu přilehlého sídliště. Kladem je důraz na místní komunitu, snaha o interakci sportovců i návštěvníků parků. Šikmé střechy s odkazem na lokální architekturu dávají hale příjemné měřítko, výřezy do hmoty pro jednotlivé vstupy budou výrazným výtvarným prvkem a mají zajímavý prostorový potenciál. Dispozice je řešena přehledně, ve funkčních blocích, s promyšleným pohybem sportovců i návštěvníků, s logickým umístěním všech vstupů. Konstrukční řešení haly je srozumitelné a kladně hodnotíme využití prefabrikovaných dřevěných a betonových prvků. Detailně zpracovaný je rovněž energetický koncept budovy s důrazem na udržitelnost. V tomto ohledu je návrh ze všech nejpropracovanější a počítá i mezinárodní certifikací. Návrh haly je provázán s okolním parkem tak výrazně, že stavba haly je bez současné realizace okolní nové krajiny obtížně představitelná. Doporučujeme promyslet pěší a dopravní návaznost okrajů řešeného území na okolní městskou strukturu. Vidíme riziko v poloze velkého parkoviště u městské ulice Volyňských Čechů – tvoří bariéru. Doporučujeme znovu promyslet materiál vnějšího opláštění v s místními klimatickými podmínkami, trvanlivostí a údržbou. Upozorňujeme soutěžní tým na, podle našeho názoru, podhodnocené náklady stavby.

MĚSTOTVORNOST: Vrůst do současné struktury města maximálním napojením parteru ve všech směrech. Definovat pevný bod a nové subprostory v rozpadlé urbánní struktuře. Umožnit fungování na hraně i uvnitř sídelního celku po jeho předpokládaném dalším rozvoji. TRANSPARENTNOST: Neskrývat tep života uvnitř objektu. Odhalením děje oživit místo, iniciovat aktivitu a chuť se přidat. Odlehčit hmotu dálkovými průhledy. BEZBARIÉROVOST: Kompletně obsloužit provozy na jedné platformě. Vizuálně propojit vnitřní a vnější veřejný prostor. FORMA: Vytvořit jasně čitelnou veřejnou stavbu, neokázalou a přesto nezaměnitelnou.

Urbanisticky je stavba svým vstupem otočena k ulici Volyňských Čechů, což bylo pozitivně porotou hodnoceno VN také s ohledem na dostatečně velkou rozptylovou plochu a representativní vstup do budovy, jenž je orientovaný přibližně uprostřed dispozice. Vstup do budovy plynule navazuje na ulici a případnou autobusovou zastávku, jenž by měla být v blízkosti haly. Studie též uvažuje s parkem a dalšími plochami pro budoucí rozvoj. Architektonické vnímání budovy je velmi pozitivní, uklidňující. Autor do spodního parteru symbolicky zrcadlí červenozem, jenž je významná půda pro pěstování chmele na Žatecku. Přidanou hodnotou jsou také ozeleněné střechy spodního parteru a popínavé rostliny na fasádě, jenž dále zjemňují hmotu budovy. Provoz budovy je velice správně rozvržen, začíná reprezentativním foyer s možností rozptylu osob do tří stran, provoz cvičenců nekoliduje s pohybem návštěvníků. Oceňujeme přímý vstup z foyer na tribunu, vyvýšenou tribunou, čímž vzniká přirozený mantinel. Návrh řeší dostatečný prostor pro ukládání sportovního vybavení, vč. dostatečně plošných nářaďoven. Dispozice budovy je mj. je uzpůsobena přímému vstupu ze šaten na hřiště umístěné v exteriéru, přičemž je dále k dispozici temperovaný sklad a přímý vstup do hygienického zázemí. Na základě takto detailního řešení porota uvěřila, že autoři návrhů skutečně pracovali s informacemi od uživatelů hal v jiných městech. Za pozitivní vnímáme také bezbariérovost. Denní osvětlení haly podél atiky považujeme za důmyslné.

Důležitým tématem navržené haly je její zapojení do organismu města jako celku a integrace do nejednoznačného kontextu svého okolí. Z toho důvodu je hala umístěna tak, aby spolu s venkovním hřištěm vytvořila jasně definované veřejné prostory a díky mírnému zapuštění do terénu se co nejvíce propojila se svým okolím, ulicí i zbytkem sportovního areálu. Hala jako důstojná vizitka města Žatce, hala otevřená, komunikující s okolím, zvoucí sportovce i návštěvníky dovnitř. Budova civilní a hospodárně pojatá na straně jedné a stavba s důrazem na eleganci, celkovou harmonii a konstrukční krásu na straně druhé. Vznešená obyčejnost jako základní charakteristika. Část stavby, která je zapuštěná do terénu, svým barevným pojetím symbolicky odkazuje na místo, kde stojí a se kterým je pevně spjata. Sportovní plocha a tribuny jsou zahloubeny do červenohnědé „půdy“ jako reminiscence na půdu okolní krajiny, která je pro Žatec specifická a jedinečná. Takovou chce být i nová městská sportovní hala.

Kompaktní objem v stereotomní hmotě je správně umístěn k silnici, vzadu s přilehlou plochou parkingu a předsazenou markýzou směrem k městu. Uspořádání je jasné, až triviální, nechává však polovinu pozemku pro rezervu. Největší kvalitou je sportovní charakter objektu, projevující se v jasném vertikálním členění prostoru pro veřejnost nad terénem a umístěním sportovců pod terénem, ve vzájemném vizuálním propojení. Toto řešení konvenuje nejvíc s představou poroty z hlediska sportu. Jasné provozní schéma doplňuje subtilní ocelová konstrukce a jednoduché trapézové opláštění. Ty ale hale propůjčují industriální charakter, který byl kritizován. Hala neúplně zohledňuje představu vyhlašovatele o výrazném signálu při vstupu do města, svým charakterem navozuje předměstský, servisní dům.

Událost, silueta, nová brána do města Žatce. Tak vzniká nová sportovní hala, která se váže ke svému původu, ale navrhuje nové vazby na město, na krajinu, která ji obklopuje, a především na jeho obyvatele. Nová sportovní hala v Žatci se skládá ze tří hlavních prvků: polozapuštěného programu, řady konstrukčních dřevěných rámů a otevřeného a krytého venkovního prostoru, který tvoří novou centrálu a nové veřejné náměstí ve městě. Nové zařízení se decentně usazuje do krajiny s kontrolovanou výškou, ale výrazná silueta jeho konstrukčních dřevěných rámů umožňuje, aby byla budova snadno rozpoznatelná. Projekt s 5 hlavními fasádami, který navrhuje novou krajinu při vstupu do Žatce.

Návrh pracuje s motivem hrázděné dřevěné konstrukce typické pro historickou zástavbu dané lokality. Střešní krajinu tvoří výrazná pilová střecha se světlíky, která je odsazena odlehčeným průhledným parterem od svého okolí. Zavlněná luční zeleň proniká dovnitř stavby a opticky tak příjemně propojuje stavbu s jejím okolím. Výrazná hmota střechy je jasným identifikačním prvkem při příjezdu do města. Svým tvaroslovím příznivě kontrastuje se sousedící panelovou výstavbou a vytváří opticky přechod do nižší rodinné zástavby situované vpravo. Porota oceňuje výrazné kvality architektonického konceptu: prostor zapuštěné sportovní haly s hrázděnou konstrukcí stropu, jasné a výrazné tvarosloví s podpořením horizontality okolní krajiny a rozvolněnou koncepci okolní zeleně pronikající vzdušným parterem dovnitř budovy. Budova láká dovnitř do svého zavlněného organického a útulného interiéru. Porota návrhu vytýká velmi nízkou podchozí výšku parteru a poměrně velké zahloubení sportoviště do podzemí (ekonomická stránka a výskyt spodních vod). Výška stropu nad sportovištěm není důsledně dodržena podle zadávacích podmínek pro celou plochu hřiště.

Tvar haly vychází z provozních potřeb, velkorysý požadavek výšky 12,5 m je promítnut právě tam, kde je to třeba – pouze nad samotné sportoviště. Tento prostor je srdcem haly, které objímá nižší prstenec tribun, ubytování a vstupní haly. Díky tomu se hala archetypálně vymyká halovým prostorám často lemující hranice sídel – velkokapacitním skladům, což je zejména případě kontextu pozemku velice zásadní téma. Archetyp převýšeného středu s nízkým lemem dům pozdvihá nad pouhou halu, jde o chrám sportu. Duchovní podtext tohoto archetypu je natolik silný, že jsme cítili potřebu dům vrátit na zem, trochu ho zcivilnět. Proto jsme navrhli obvodový plášť v přízemí, což jsou plochy v těsném kontaktu s chodci, z obyčejného, ale pravdivého materiálu – betonových bloků s vloženou tepelnou izolací. Tento materiál v sobě skýtá vyjma čiré pravdivosti ještě další velkou přednost a tou je tolik potřebný detail dodávající stavbám lidské měřítko. Není nutné ho omítat, je laciný a trochu hrubý. Srdce haly – prostor sportoviště – je řešen vůči podnoži kontrastně, což pravdivě přiznává i vnitřní provoz. Fasádu převýšené části tvoří systémové polykarbonátové dílce s možností spodního podsvícení v době konání významných událostí.

Porota oceňuje architektonickou kvalitu návrhu. Chrám sportu svým kompozičním a konstrukčním řešením odkazuje na klasickou architektonickou tradici. Tektonika objektu je v interiéru jasně čitelná, povznáší obyčejné běžně užívané materiály na noblesní téměř luxusní povrchy. Konstrukce se stává vizuálním zážitkem, vytváří kultivované prostředí, které má velký potenciál pro mnohoúčelové, sportovní i kulturní využití objektu.