Muzeum ghetta Terezín

  • Zadavatel

    Památník Terezín

  • Typ soutěže

    Soutěžní dialog

  • Termín pro podání žádosti o účast

    10.12.2021, 14:00

  • Termín pro podání profesního přístupu

    10.1.2022, 14:00

  • Workshop 1 - prohlídka a diskuze

    21.1.2022

  • Workshop 2 - prezentace návrhů

    25.3.2022

  • Finální odevzdání návrhu

    2.5.2022, 14:00

  • Odměny za návrhy podané v dialogu

    5 x 300 000 Kč

  • Povinné použití elektronického nástroje

    NEN

TER

Stěžejním záměrem Památníku Terezín je vytvořit moderní expozici, která pro prezentaci daného tématu využije množství vhodných výrazových prostředků a audiovizuálních prvků. Vedle moderního expozičního prostoru chceme vybudovat komfortní zázemí pro návštěvníky, které bude odpovídat současným trendům. Naším přáním je, aby se návštěva Muzea ghetta stala pro návštěvníky po všech stránkách silným zážitkem a podnítila jejich zájem o historii.

Památník národního utrpení (od roku 1964 Památník Terezín) byl založen v roce 1947 jako instituce, jejímž posláním bylo a dodnes je uchovat památku obětí rasové a politické perzekuce v letech nacistické okupace, jejich odkaz přibližovat a zprostředkovávat veřejnosti prostřednictvím muzejní, vzdělávací a výzkumné činnosti a současně pečovat o místa spojená s utrpením tisíců lidí v letech druhé světové války.
Své původní poslání mohl Památník Terezín plně rozvíjet až v podmínkách svobodné společnosti od počátku 90. let minulého století. Do té doby byly všechny oblasti jeho činnosti omezené. Zejména výzkum a navazující muzejní aktivity se v důsledku politické situace jednostranně zaměřovaly na problematiku odboje a represálií okupačního režimu vůči českému obyvatelstvu, tedy obecně na témata směřující k historii policejní věznice v Malé pevnosti Terezín.
Výzkum dějin holocaustu a reflexe týkající se postavení židovského obyvatelstva a vzniku ghetta byly vlivem politických okolností systematicky potlačovány. Existence terezínského ghetta tak byla více než čtyři desetiletí zmiňována okrajově. Teprve v podmínkách obnovené demokracie vznikla nejprve prozatímní a v letech 1999 a 2001 stálá expozice v Muzeu ghetta, která historii terezínského ghetta prezentovala a přibližovala problematiku holocaustu veřejnosti.
Na tyto snahy chceme nyní navázat a prohloubit je. Nová expozice detailně představí historii ghetta Terezín v letech 1941–1945 a současně nastíní skutečnosti, které vedly k jeho vzniku a obecně k decimaci židovského obyvatelstva. V závěrečné části expozice budou reflektována témata spadající do poválečného období, jež existenci terezínského ghetta zasadí do širšího historického rámce.

Pro účastníky
Porota

Ondřej Synek

předseda komise

V roce 2011 absolvoval Školu architektury u profesora Emila Přikryla na Akademii výtvarných umění v Praze. Spoluzakládal úspěšný architektonický ateliér re:architekti. S Michalem Kuzemenským vedl v letech 2011 - 2017 ateliér architektury a urbanismu Kuzemenský & Synek na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického.

Ivana Rapavá

místopředsedkyně komise

Vystudovala obor český jazyk – dějepis na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci (FP TUL) a následně doktorské studium v oboru České a československé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Hradec Králové. V letech 2006 - 2009 pracovala jako odborná asistentka na Katedře historie FP TUL. Od roku 2009 pracuje v Památníku Terezín, od února 2019 jako vedoucí historického oddělení.

Markéta Bromová

Vystudovala Fakultu umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Zkušenosti sbírala již při studiu. Roku 2010 založila a vede své vlastní architektonické studio Markéta Bromová architekti, které se věnuje novostavbám i citlivým rekonstrukcím domů a interiérů.

Petr Hájek

Studoval na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Později absolvoval Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou založil v roce 1998 architektonickou a projekční kancelář HŠH architekti. Od roku 2009 vede svou vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o.

Jan Harciník

V roce 2012 dostudoval Fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Zkušenosti sbíral již během studia, a to v ústeckém ateliéru 3+1 architekti, se kterým od roku 2018 opět navázal spolupráci. Mezitím pracoval jako architekt a urbanista na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Věnuje se také rozvoji města Ústí nad Labem.

Stanislav Krejný

Vystudoval Strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Od roku 1992 pracuje v Památníku Terezín jako vedoucí technického oddělení.

Pavel Hynčica

Vystudoval politologii, etnologii a slovakistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V uplynulých letech působil jako odborný asistent na Katedře politologie a filozofie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Vedle toho pracoval jako odborný etnografický pracovník v Muzeu vesnických staveb středního Povltaví na Vysokém Chlumci u Sedlčan, pobočka Hornického muzea Příbram. Od listopadu 2020 působí na Samostatném oddělení muzeí na Ministerstvu kultury.

Jiří Bíza

náhradník

Mezi jeho neznámější projekty patří pavilon skla v Klatovech, který navrhl společeně s Martinem Kožnarem. Kromě četných rekonstrukcí se v praxi zaměřuje také na projekty veřejných prostorů, administrativních budov i rodinných domů.

Tomáš Rieger

náhradník

Vystudoval sociální práci a následně učitelství cizích jazyků na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí n. L. Od roku 1992 pracuje v Památníku Terezín, naposledy na pozici tiskového mluvčího a vedoucího oddělení vnějších vztahů a marketingu. Od ledna 2020 je členem Zastupitelstva Ústeckého kraje, od 16. 11. 2020 je v této souvislosti dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce člena Rady Ústeckého kraje pro oblast majetku a investic.

Petra Husáková

náhradnice

Pro Památník Terezín pracuje 8 let, třetím rokem na pozici ekonomického specialisty pro dotační programy. Vzděláním ekonom, v současnosti studující obor uměnovědná studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Praxe v ekonomické oblasti korporátních společností.

Předchozí Další