Meziprostory Pražské tržnice

Holešovická tržnice, unikátní historický areál, který si přes úpadek v posledních desetiletí udržel své genius loci a nyní stojí na prahu nové příležitosti. Citlivou transformací veřejného prostoru s kvalitním programem může nalákat nové návštěvníky a vytvořit tak lokální i celoměstský cíl obyvatel s odkazem na historii i budoucnost Prahy. Současná tržnice trpí dlouhodobou podinvestovaností do infrastruktury, architektury i veřejného prostoru. Rozbité povrchy, nedostatek mobiliáře, absence jakékoliv zeleně a nepřehledné dopravní řešení dělá z meziprostor nepříjemné místo, ve kterém lidé nechtějí trávit volný čas. I přesto si však život v tržnici našel své příležitosti - guerillové zabydlování prostor food trucky, novými stánky i městským mobiliářem postupně zvyšují návštěvnost a lidé zde začínají trávit více času. Nové provozy jako Jatka78, cowork v H40 nebo výstavy v Trafo Gallery, vytváří ve svém okolí zajímavý program pro všechny věkové skupiny obyvatel po celý den. Inspirováni architekturou tržnice, akcentujeme kruhové výseče v kontrastu s ortogonálním systémem. Kruh a mřížka jsou tak hlavním jazykem nového tvarosloví navržených elementů. Vytváříme přirozené propojení mezi historií a budoucím rozvojem. Jednotlivé části návrhu vycházejí ze systémových principů, které lze snadno rozvíjet při aplikaci, ať už se jedná o kladení dlažby, mobiliář nebo nové oplocení. S geometrií pracujeme jako s konstrukcí nebo dekorem.

Oceňujeme jasný přístup řešení, který vynikal oproti ostatním projektům, a to nejen v řešení krajinářském a řešení veřejných prostor, ale i prací s tématy, jako je globální oteplování. Dále oceňujeme práci s širokou a zároveň podmínkám přizpůsobenou paletou rostlin, které jsou navržené v značné rozmanitosti a rozumné míře. Porota ocenila dobré zpracování celkového návrhu a vysoce si cení práce na propojení tržnice s okolím, tj. penetrace obvodové zdi a otevření areálu, které se zdá být optimální a vysoce funkční. Porota doporučuje pracovat citlivěji s vodními plochami, zejména s vodní plochou mezi objekty 24 a 25, zároveň porota podporuje vodní plochu mezi věží 39 a objektem 19. Vyhlídková věž je nadbytečná a představuje investici s nejasným významem. Výše investice 353 mil. Kč se jeví věrohodně, včetně údržby navrhovaného řešení, porota ji považuje za promyšlenou a optimální.

KAŽDÝ DEŇ NIEČO NOVÉ Transformácia pamiatkovo chráneného areálu Brownfieldu “ Ústrední Jatky v Prahe “ otvára výnimočnú príležitosť na vznik živej multikultúrnej štvrte situovanej na Bubenskom nábreží. Medzipriestory areálu Pražskej Tržnice majú rôznorodú priestorovú kvalitu. Intímnejšie úzke uličky, malé námestia, nárožia a pasáže tvoria špecifické atmosféry pre návštevníkov i miestne komunity. Atmosféry väčších prie-storov kultúrno-spoločenského stretnutia reprezentujú Park Jateční Jáma, Holešovické schody, Korzo a Bubenské plató. Navrhované riešenie reaguje na potenciál Bubenského nábrežia vo väzbe na budúcu pozíciu Pražskej Filharmónie, novú Železničnú stanicu Bubny - Zátory s cieľom vytvoriť kvalitné inkluzívne verejné priestory prepájajúce sa s existujúcou prevádzkou a živým parterom domov Pražskej Tržnice. Návrh ponúka víziu konver-zie celého areálu ako veľmi jedinečného miesta, venovanému gastronómii a súčasnému kreatívnemu priemyslu. Cieľom je vytvoriť mestské prostredie pridanej hodnoty, so špecifickou atmos-férou, kde človek objavuje a zažíva ,,Každý deň niečo nové“. Hlásime sa k obom tradíciám areálu - súčasnej Tržnici a bývalým Jatkám ako hlavnej určujúcej identite prostredia.

Oceňujeme důraz na přístup k vodě formou nábřeží, které propojuje tržnici s řekou. Chválíme kvalitní řešení nových vazeb tržnice na okolí, a to jak z urbanistického hlediska vhodně zvolených míst, tak ze způsobu provedení a samotného řešení, tj. dobrého zpracování obvodové zdi. Naopak severní a jižní vstup na korzo by uvítaly více velkorysosti a přehlednosti. Kladně hodnotíme náměty na využití uliček a drobných zákoutí, které by však provozovateli měli poskytovat větší variabilitu. Návrh se soustřeďuje na malé měřítko na úkor volnosti a otevřenosti měřítka většího. Dochází k přílišné definici, kterou nejvíce trpí prostory většího měřítka a budovy, od kterých návrh strhává pozornost. Každodenní provoz tržnice a dlouholetá rekonstrukce budov si vyžadují více odolných povrchů a volnost prostranství mezi budovami, které navrhované parkové pojetí nepodporuje. Místo zvolené pro park u tří kolejí se jeví vhodnějším pro provoz a zásobování tržnice kvůli blízkosti rušné ulice Argentinské. Naopak v severní části, která sousedí s obytnými domy, je vhodnější kombinace parku a neformálního sportovního vyžití. Docílením variability prostorů bylo zamezeno variabilitě v čase, a to hlavně u Jateční jámy a Korza. Porota kriticky zhodnotila celkové investiční náklady ve výši 110 mil. Kč jako nereálné, i přes četné používání ploch mlatu a travnatých ploch, které snižují investiční náklady, ale navyšují provozní. Je nutné počítat s navýšením cen jednotlivých položek týkajících se zejména zpevněných ploch různých druhů dlažeb.

Tržnice je protipólem obchodních domů jak je dnes chápeme. Budoucnost tržnice tak propojuje hodnoty udržitelnosti – od ekonomie, komunitních a sociálních vztahů až po reflexi dnešních ekologických výzev. Vše jak v designu tak náplni aktivit – od cirkularity až po adaptabilitu svého prostoru i procesů. Tržnice je matricí pro vztahy a život města!

Oceňujeme celkové logické a přehledné řešení prostoru, včetně problematického parkování. Prostory nejsou přeplněné aktivitami a objekty, nabízí tak příležitost k dalšímu flexibilnímu využití. Chybí nám však specifičtější řešení jednotlivých prostor, které jsou tak relativně homogenní. Stejně tak nám chybí výraznější propojení s řekou. Oceňujeme poměrně pečlivou práci s ekologickými tématy zejména na okraji tržnice. Doporučujeme znovupoužití vytěženého materiálu. Návrh dobře interaguje s historickým prostředím, a to včetně zastoupení plošné zeleně a zpevněných ploch; zeleň není umísťována za každou cenu. Řešení zeleně má dobrý koncept (formální centrální část a volnější severní a jižní část), jeho další rozpracování však zůstává spíše v úrovni sadových úprav než svébytného krajinářského řešení. Stejně tak řešení podpory biodiverzity a hospodaření s vodou není přesvědčivě domyšlené. Návrh vhodně pracuje se stávajícími materiály (povrchy), je ekonomicky opodstatněný. Porota považuje investiční náklady ve výši 241 mil Kč jako náklady, které je nutné ověřit. Zejména práce s recyklovaným materiálem sice může snížit náklady, ale je nutné tento fakt ověřit s ohledem na velké plochy. Údržba je finančně náročná a pro její optimalizaci ve výsadbách by bylo nutné návrh zjednodušit.

Bývalá jatka mají všechny předpoklady k tomu, aby se přeměnila na prostor, ve kterém se prolíná minulost s budoucností, kde se snoubí příroda s městem a kde se budou různí lidé navzájem inspirovat díky svým příběhům a nečekaným setkáním. Nová továrna se proměnila na otevřenou strukturu, což dává vyniknout typickým rysům budov, propojuje je a zvýrazňuje. Z venkovního prostranství se tak stává otevřený prostor, ve kterém je přírodní i městská identita vyvážená. Trik spočívá v tom, že prostor se vytvoří tím, že je zachován. Pro návštěvníky je to prostor pro zkoumání, experimentování, nečekaná setkání, soustředění a rozjímání. Značná část prostoru je zde rovněž ponechána přírodě, aby mohla růst, kvést, rozvíjet se a působit jako blahodárné a léčivé prostředí.

Celková myšlenka zásahu obvodové zeleně v kontrastu s městskou zástavbou je velkorysým přístupem, který města s pevnými prvky zahradní architektury pravděpodobně potřebují. Návrh pracuje s radikálními monotónními stromořadími sledujícími hlavní osu jih-sever. Návrh počítá i s méně intenzivními zelenými plochami s jemnou krajinářskou úpravou v malých alejích mezi budovami. Hlavní prostor pro setkávání a události v jihozápadním rohu může poskytnout flexibilitu a otevřenost prostoru, ale zároveň by lidé měli relaxovat pod korunami stromů v jeho rámovém uspořádání, zejména vedle osy jih-sever. Vodní prvky hrají důležitou roli v návrhu meziprostorů Pražské tržnice, což směřuje k doplnění vodní plochy zejména do zeleného obvodu. Vodní prvky mají rysy přírodních jezírek. Retence dešťové vody však nemusí být jen jako navrhovaná obnažená vodní plocha, ale může se jednat o skrytý podpovrchový retenční systém s různě širokou ekologickou amplitudou výše uvedených rostlinných druhů. Obnažená vodní plocha-nádrž je náročná na údržbu a atraktivitu místa, protože se mění v závislosti na čistotě a vzhledu vodní hladiny. Úprava dešťové vody také počítá s čerpáním vody do řeky, což není vhodné z hlediska udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že návrh směřuje k vytvoření odvážných zelených ploch a velmi dlouhých stromořadí ve směru jih-sever, nezohledňuje náležitě specifickou identitu, měřítko a změny rytmu. I přes věrohodné investiční náklady ve výší 324 mil. Kč, porota kriticky zhodnotila vysoké náklady na údržbu. Z návrhu není úplně patrný typ zeleně a nákladnost její údržby.

Návrh prijíma organizačnú schému dvoch hlavných osí. Severo-južná os je hlavným verejným priestorom a východo-západná os je vedľajšou spojnicou medzi parkoviskami na opačných koncoch komplexu. Severná hranica lokality je premenená na líniový park, čo výrazne zvyšuje kvalitu Jateční ulice a moderuje vzťah tržnice a obytnej štvrti Holešovice. Oba hlavné vchody sú zvýraznené pridaním radu vlajo, ktoré signalizujú prítomnosť prítomnosť kľúčového verejného priestoru a zobrazujú aktuálny program. Priestorový koncept je založený na poskytnutí rôznorodej škály typov vonkajších priestorov. Líšia sa veľkosťou, proporciou, niektoré sú prekryté strechami, niektoré sú chránené stromami a iné sú úplne otvorené. Rôzne vzory chodníkov ich definujú ako „koberce“ štruktúrujúce priestory pražskej tržnice. Podstatná redukcia pevných plôch umožňuje intenzívne zadržiavanie dažďovej vody v území. Zadržaná voda sa potom odparí, aby ochladila miestnu mikroklímu.

Soutěžní návrh respektuje elementární geometrický charakter lokality, člení a definuje hlavní veřejné prostory s čitelným a zapamatovatelným charakterem. Dovedně využívá potenciál jednotlivých meziprostorů a podporuje jejich prostorovou a situační rozmanitost. Návrh vizuálně otevírá obvod pozemku a jasně člení vstupy. Porota vysoce ocenila návrh severního okraje lokality s lineárním parkem a zastřešeným tržištěm. Vytvoření tohoto „nového“ místa přináší do Jateční ulice novou kvalitu. Návrh přináší na místo novou architektonickou vrstvu v podobě dlouhé pergoly, zastřešeného tržiště, vodních prvků, mobiliáře a drobné architektury. Tato vrstva vypadá v kontextu propracovaně a realisticky. Prostorová rozmanitost se odráží v rozmanitosti provedení ploch. Koncepce řešení povrchu pomocí betonové dlažby, která zásadně mění původní charakter prostředí, byla porotou vnímána negativně. Rozsáhlé využívání mlatu je z hlediska životního prostředí pozitivní, ale z hlediska památkové péče problematické. Koncepce výsadby bohužel zůstala schematická. I přes realistické investiční náklady 543 mil. Kč porota neocenila investici do nové struktury střechy, která je v podané estetice nákladná. Údržbu povrchu porota nepovažuje za předraženou, ale značná rizika jsou v kvalitě provedení povrchu, která se můžou propsat do nákladů na údržbu.

Budoucí vývoj není výstavbou, ale adaptací. Stávající (v tomto případě chráněné) městské prostory a stavební fond by se neměly zastavovat, ale přizpůsobovat měnící se společnosti a klimatu, protože problémem není množství postavených staveb, ale využitelnost prostorů. Tento plán navrhuje, jak proměnit místo s minimálním množstvím stavebních zásahů, nově definovat atmosféru a funkčnost prostorů na základě ekologické udržitelnosti, povědomí o klimatu a inkluzivity.

Autoři měli v první fázi velmi slibný návrh, který se ve druhé fázi nenaplnil. Městská laboratoř nebyla převedena do vitálního, solidního a velkorysého návrhu. Důležitým prvkem je narativ návrhu šetrného k životnímu prostředí a reagujícího na klimatické změny, který však bohužel není v navrženém (eko)konceptu funkční. Tento návrh je staromódní projekt, který vychází z myšlenek a návrhů starých několik desetiletí. Je to patrné z textu, který se snaží využít nikoli architektonické nebo krajinné členění, ale velmi přesné a jemné ztvárnění, na které poukazují větrné věže nebo detaily chodníků. Dalo by se to nazvat projekcí utopie, s menším respektem ke stávajícímu programování a stávajícímu využití vnitřních prostor. Návrh je zpracován velmi teoreticky, ale trochu mu chybí návrh konkrétních kroků a cílů. Z hlediska architektonického a krajinářského řešení je spíše schematický, zmiňuje všechny požadované vrstvy, ale popisuje je velmi obecně, na úrovni bez podrobnosti a konkrétnosti požadované soutěžním zadáním a specifikací pro druhé kolo. Návrh propustných povrchů a vegetace se zdá být velmi nahodilý a málo respektující stávající zástavbu, jak je patrné z otevřených dvorů. Řešení parkovišť je velmi jednoduché, zatěžuje okolní obytné oblasti a nesplňuje předpisy (chybějící umístění stromů na parkovištích). Úplné otevření bez možnosti regulace některých částí (pro koncerty, shromáždění apod.), je z provozního hlediska velmi problematické. Přestože investiční náklady jsou realistické, ve výši 600 mil Kč, nepřináší očekávané využití těchto investovaných prostředků. Návrh upozorňuje na výši nákladů do infrastruktury, které je nutné zajistit, aby se opatřilo správné fungování veřejného prostoru. Porota považuje celkově údržbu jako nákladnou a náročnou a těžko odhadnutelnou do budoucna.