Zbraslavské náměstí

Zásadním cílem návrhu je vytvořit příjemné místo pro pobyt a jasně definovat prostor náměstí, rozšířit předprostor stávajícím domům na náměstí, navrhnout atraktivní místa ve stínu stromů a zejména umožnit tradiční kulturní a společenské aktivity na nově vydlážděném prostranství. Při návrhu jsme se ztotožnili se zásadami a principy uvedenými v Manuálu tvorby veřejných prostranství, dále navazujeme a souladně rozvíjíme podněty a doporučení vzešlé z analýzy a potenciálu území. Veřejný prostor náměstí je vnímán především jako zpevněná plocha, proto jeho význam podtrhujeme kvalitou a formou uspořádání kamenné dlažby. Protože, jak hezky definoval IPR, náměstí je tradičním veřejným prostranstvím. Reprezentuje město, lokalitu, společenství a je místem setkávání, orientačním bodem, salonem města.

Porota v návrhu oceňuje celkovou vyváženost a čitelnou organizaci prostoru, která umožňuje bohatou nabídku využití. Autoři potvrzují, co je na náměstí neměnné, odklání průjezdnou dopravu od východní strany, propojují ji s hlavní plochou a dávají tak příležitost jejímu rozvoji. Zároveň vhodně nastavují velikost náměstí, pomocí zeleně pracují s měřítkem a proporcí a dle názoru poroty dosahují harmonického dojmu: polovina náměstí pro „pobyt v přírodě“, polovina pro „pobyt ve městě“ nabízí dvojí obytnost. Otevřenější a uzavřenější prostory se vzájemně doplňují a koexistují v dobrém vztahu. Z krajinářského hlediska má návrh jasnou, silnou strukturu, která podporuje charakter náměstí pro jakékoli využití, ať už v běžném denním provozu nebo pro akce s programem. Porota také chválí pietní integraci pomníku do zeleně bez zbytečného patosu. Návrh je ve svém schématu dostatečně flexibilní a jeho další úpravy v rámci dopracování studie nepoškodí autorský koncept.

Autoři: Luboš Klabík, Tomáš Klapka, Jitka Žambochová, Jaroslav Malina, Natálie Polesňáková, Kristýna Cmíralová, Jiří Koudelka /// Unikátní situace města nad soutokem dvou významných řek. Možná proto se říká na Zbraslavi a ne ve Zbraslavi. Stejně tak unikátní je i mít na náměstí ohromný starobylý pivovar. Návrh organizuje dopravu tak, abychom dokázali připojit pivovar k náměstí, čímž vznikne klidová zóna – příjemné posezení pod stromy s výhledem na celé náměstí, kašnu, vystupující lidi z autobusů, tržnici, památník i přilehlé kopce. S vodou pak pracujeme na samotném náměstí pomocí různých dlažeb, dešťových záhonů, rozvolněné dlažby nebo kašny. Vzniká tak příjemné náměstí na pobyt, které zároveň umožňuje rozmanité využití přes všechny roční období.

Porota v návrhu chválí nenásilnou formu organizace prostoru, dobré umístění vodního prvku a koncept hospodaření se srážkami, kde autoři pracují s charakteristickým prvkem Zbraslavi, tedy vodou. Krajinářské řešení zachází citlivě s vybranými stávajícími dřevinami a umožňuje jejich začlenění do nového návrhu. Pro porotu návrh reprezentuje pokorný přístup, kde méně je více, kterým se dosáhlo klidného a bezpečného prostoru v centrální části. Autoři potvrzují pivovar jako hlavní objekt na náměstí, ale přitom jej doplňují děním veprostřed.

Návrh úprav Zbraslavského náměstí je založen na myšlence vytvoření volného středu města – fóra, které může být naplněno takřka libovolným obsahem dle vůle a přání místních lidí. Ti prostor dotvoří svou aktivitou, plocha je tedy platformou či projekčním plátnem těchto dějů, ať už půjde o běžná setkání, trhy, koncert pod širým nebem nebo demonstrace. Hlavní myšlenkou náměstí je umožnění volného a nesvázaného pohybu a pobytu lidí, kteří jsou zrovnoprávnění, či dokonce nadřazení pohybu v autech.

Použití dřevin a jejich umístění nechává vyniknout charakteru fasád a přiměřeně dělí a strukturuje prostranství na „malé náměstí ve velkém prostoru“. Porota zde oceňuje to, že navržený pavilon z pohledu uživatele supluje živost jinak prázdné fasády pivovaru.

Autoři: Vana Pavlić, Hrvoje Arbanas, Saša Košuta, Mario Kralj, Dora Lančarić /// V období digitální revoluce, ve které žijeme, nese každý veřejný prostor odpovědnost za vytváření fyzických míst pro setkávání i míst pro trávení příjemného času venku. Změnou stávajícího dopravního režimu se uvolní centrální prostor náměstí a stane se ústředním bodem sociální interakce. Jednoduchým gestem se vytvoří několik zón vrstveného veřejného prostoru. Centrální kruhová prázdnota je ohniskem čtverce, prostoru, který lze použít pro plánované nebo spontánní události. Vnější obvod náměstí je zónou infrastruktury se silnicemi, parkovacími místy a prostorem pro terasy veřejných zařízení. Prostor mezi nimi je zalesněná nárazníková zóna, která se stává prostorem každodenního, prostorem pro život.

Porota udělila návrhu mimořádnou odměnu, protože představuje velmi jasný koncept zeleného náměstí s volným centrálním prostorem, ve kterém oceňuje nekompromisní gesto v přístupu k prostoru. Jedná se o silný názor pro diskuzi o podobě náměstí obecně a z mnoha hledisek nadčasové pojetí, jehož hendikepem však může být přílišná univerzálnost a nezávislost na svém okolí.

Koncept návrhu revitalizace zbraslavského náměstí vychází z jeho historického vývoje a zároveň současných potřeb. Budova bývalého pivovaru a malebné výhledy na zelený svah Havlín s kostelem sv. Havla a vyhlídkovým pavilonem Karlova stánku se staly důležitými body našeho návrhu. Hlavní komunikace umisťujeme podél obvodu náměstí. Střed náměstí tak zůstane volný a nabídne možnost konání nejrůznějších aktivit. Stromořadí podél obvodu budou vynechány v místě průčelí nemovitých kulturních památek. Tyto objekty pak opticky vstoupí do řešeného prostoru.

Porota udělila návrhu mimořádnou odměnu, protože v něm oceňuje velkorysost a reprezentativnost řešení. Silný prostor zpevněného povrchu náměstí nechává jasně vyniknout majestátní budově pivovaru a je odvážným přiznáním rozsáhlé městské plochy s odkazem na zajímavé okolí.